Imperátoři, rollback, Správci
7 565
editací
Lančkroun: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
zjevně záměna Necyklopedie s českopedií
Bez shrnutí editace |
(zjevně záměna Necyklopedie s českopedií) |
||
|
{{Dědiny|
| název =
<math> \mathfrak{Landskron} </math>
| foto = Soubor:Mesto
| popis foto =
| status = město
| kraj = [[Hradubice|hradubický]]
| okres = [[Wildenschwert|<math> \mathfrak{Wildenschwert} </math>]]<small> ([[Ústí nad Orlicí]])</small>
| země = [[Čechy]], [[Sudety]]
| výměra = 20,64
| obyvatelé = v roce 2010 9 706 Čechů, 611 cizinců, v roce 1939 asi 6000 Němců, 600 Čechů
| zem.šíř = 49° 54' 47 ' ' severní zeměpisné šířky
| zem.dél = 16° 36' 36 ' ' východní zeměpisné délky
| nad.výš = 373 metrů nad mořem
| PSČ =
| adresa = podatelna@
| znak = Soubor:Vývoj
| vlajka =
| starosta = Už ne paní Švarcová, už pan Vetchý
| mapa = Soubor:Landskron z letadla.JPG
|popis mapy =
}}
{{Quote|...Lančkroun je malé městečko u [[Šumperk]]a...|TV Nova|Televize Nova| Lančkrouně, když se tam [[Svatba|vdávala]] [[Lucie Bílá]]}}
Město '''Lančkroun''' leží na sever od [[Sahara|Sahary]] a na západ od [[Ural|Uralu]] na východě [[česko|Česka]] nedaleko hranic s [[Moravstán]]em i se [[slizko|Slizkem]] v [[sudety|Sudetenland]]u na [[Hřebečsko|Hřebečsku]], celých 42 kilometrů po silnici jihozápadně od [[Šumperk]]a. V Lančkrouně je několik fabrik, třeba Schott, AVX (tam pracuje velmi mnoho lidí, ale málokdo ví, co vyrábí a co ta zkratka znamená), ORPA, [[Tesla]] Lančkroun a třeba vydřiduch INA atd.; několik obchodů, [[hospoda|hospod]], [[kostel]]ů, [[škola|škol]], školek; ale jen [[1|jeden]] hřbitov. Lančkroun je moderní město s [[Posvátná kanalizace|kanalizací]], vodovodem, plynofikací v některých lepších čtvrtích, [[Elektřina|elektrikou]], telefonem, pouličním osvětlením a s [[internet]]em, s městskou i státní [[policie|policií]], ale bez místního rozhlasu.
== Historie ==
Lančkroun nemá slavnou historii. Byl založen až ve 13. století (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]). Kam se hrabe na takovej [[Londýn]], [[Athény]], [[Řím]], [[Kolín nad Rýnem]], [[Jeruzalém]], [[Soluň]], [[Mohuč]], [[Štrasburk]], [[Istanbul]], [[Filipy]], [[Milán]] nebo [[Brno]]! Byl založen [[němci|německým obyvatelstvem]], ale moc se o něm neví, protože všech písemností o městě se zmnocnilo lančkrounské muzeum. Dochovalo se jen několik pověstí (viz níže Pověsti o Lančkrouně). Petr Wurst - Jelito, rodák z Dolního Třešňovce, si zde postavil [[klášter]], který byl později přestavěn na jakýsi pseudozámek. Po [[Bílá Hora|Bílé hoře]] město s okolím připadlo Liechtensteinům, kteří by ho rádi vlastnili doteď, ale protože nemůžou, nemají [[Česko]] rádi. Tajně připravují převrat, jehož cílem bude připojení k [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnsku]]. Při třicetileté válce bylo město velmi pomláceno a přišli tam [[Němci|němečtí osadníci]], takže město začalo být [[Německo|německé]] a zůstalo tak do té doby, dokud se [[Němci]] neodsunuli.
Jelikož je Lančkroun v [[Sudety|Sudetech]], místní obyvatelé netoužili v roce 1918 o připojení k [[Československo|Československu]], české menšině dělali naschvály a chtěli z Lančkrouna vybudovat hlavní město jedné sudetské [[Žumpa|župy]]. Československá armáda jim to ale zatrhla. Za druhé světové války byl Lančkroun součástí [[Německo|Německa]]. Hned po ní to Češi Němcům vrátili. Každý Němec dostal [[Lančkrounský masakr|šťouchanec]]. Lidový soud hlídal, aby se na někoho nezapomnělo.
Do roku 1960 bylo LA (hrdá patriotská zkratka Lančkrouna ukradená od [[Les Engels]]) sídlem lančkrounského okresního hejtmanství, ale protože Lančkrounští nechtěli vést koleje přes Lančkroun, báli se, že by tam houkaly vlaky, je teď okresní město [[Ústí nad Orlicí]], i když v bližší a větší [[Česká Třebová|České Třebové]] je houkání vlaků víc.
=== Pověsti o Lančkrouně ===
== Pamětihodnosti ==▼
*Když [[prágl|Švédi]] během třicetileté války chtěli vypálit i Lančkroun, potkali [[babička|babičku]], a ta jim řekla, že nemají chodit do města, protože je tam mor. Švédi tam nešli a Lančkroun se zachránil. Prý. Každopádně jednou se ubránili. Podruhé ne.
*Z Lančkrouna na zámeček prý vede [[tunel|podzemní chodba]], kterou se dalo utýct a kterou se vozil led ze sklepa zámečku do pivovaru či co; ale to je samozřejmě blbost.
*Renesanční '''radnice'''▼
*Prý taky kolem zámečku jezdí v noci bezhlavý [[Oheň|ohnivý]] jezdec. Což je samozřejmě taky blbost, protože vzhledem k vlhkému podnebí v Lančkrouně nikdo jen tak nevzplane.
*Novorenesanční '''gymnázium'''▼
*Král germánského kmene Hulmundurů, který jeden čas při stěhování národů obýval Českou kotlinu, ukryl zemskou korunu (''Krone des Landes'' - viz níže Původ názvu města) v Lančkrouně nechav tam skupinu svých lidí, která ji má hlídat na věky věků, dokud se nevrátí a nezačne ji znova nosit. Lančkrounští Němci jsou jejich potomky. Proto má Lančkroun korunu ve znaku i ve jméně.
*Podle [[Češi|Čechů]] je pověst o Hulmundurech nepravdivá německá [[romantismus|romantická]] nacionalistická povídačka účelově vymyšlená na konci 19. století, aby ospravedlnila a vysvětlila pobyt Němců v [[Sudety|Sudetech]] a v Lančkrouně. Aby se to potrvdilo, na konci 20. století proběhl archeologický výzkum. Nic se nenašlo, čímž se prokázalo že Lančkroun nikdy neexistoval.
*Je taky dost pověstí, které se dají přišít skoro ke každému městu či vesnici. Ty jsou také o Lančkrouně, třeba O bílém hadu s korunkou, (analogie s Velkym Hadem) nebo O vrchním direktoru Riedrovi, který se domlouval s čertem, nebo ta jak do každého rohu stavby Nového zámku zazdili jednoho chlapa. Těch rohů je víc, stavba měla tvar H.
=== Původ názvu města ===
Pověst o Hulmundurech Češi nepřipouštějí, takže původ názvu Lančkrouna vychází z toho, že Lančkroun leží na hranicích [[Česko|Česka]] a [[Moravstán]]u i [[Slizko|Slizka]]. Leží na zemské [[českokoruna|koruně]]. Z toho vzniklo: ''zemská koruna'' - ''koruna země'' - [[němčina|německy]] ''Krone des Landes'' - ''Kronland'' - ''Landeskrone'' - ''Landskron'' - [[čeština|česky]] ''Lančkroun''. Aby Lančkroun získal aspoň nějakého slavného rodáka, přijal historické jméno Kronland po Janu Markovi Marků z Kronlandu, který téměř vyrobil humunkula, a kdyby žil ještě 200 let, objevil by i [[kámen mudrců]].
▲=== Pamětihodnosti ===
**Zbořená '''kaple sv. Františka Xaverského''' na Vančurově ulici▼
Město stojí na kopci, bylo vybudováno na prázdné louce. Barva louky se nedochovala. Město bylo postaveno podle [[Platón]]ova popisu ideálního města v Ústavě. Proto se v historickém vnitřním městě nachází velké čtvercové náměstí pro správu města a trhy a nad ním jedno menší pro chrám. Tam je [[kostel]]. (Dnešní městská rada pořádá trhy na chrámovém náměstí a na dolním náměstí dvakrát ročně obětuje Konzumu a Umění. Dělá to přesně naopak, než jak to zavedl [[Platón]] a jak to po staletí fungovalo. [[Konservatismus|Konzervativci]] skřípou zubama.)
*Město mělo '''hradby'''. Zbyl po nich kousek, dohromady asi 20 metrů. Nespleťte si je s ohradou pro [[Slon luční|slon]]y, to je kamenná zeď kolem nového parku za pivovarem, ten ale leží mimo hradby.
*Nejvýznamnější lančkrounskou památkou je tzv. '''zámeček''' (lančkrounsky ''Nový Zámek u Lančkrouna'', [[Rudoltice|Rudolticky]] a správně [[čeština|česky]] ''Nový zámek u [[Rudoltice|Rudoltic]]'', [[němčina|německy]] <math> \mathfrak{D} \mathfrak{a} \mathfrak{s} </math> <math> \mathfrak{N} \mathfrak{e} \mathfrak{u} \mathfrak{e} </math> <math> \mathfrak{S} \mathfrak{c} \mathfrak{h} \mathfrak{l} \mathfrak{o} \mathfrak{s} \mathfrak{s} </math> <math> \mathfrak{b} \mathfrak{e} \mathfrak{i} </math> <math> \mathfrak{R} \mathfrak{u} \mathfrak{d} \mathfrak{e} \mathfrak{l} \mathfrak{s} \mathfrak{d} \mathfrak{o} \mathfrak{r} \mathfrak{f} </math>), který není v Lančkrouně, ale v [[Rudoltice|Rudolticích]]. Kníže [[Lichtenštejnsko|Liechtenstein]] si chtěl postavit zámek podobný tomu lednickému, který vlastnili jeho chudší příbuzní. Postavil si ho v Rudolticích; protože do té doby bydlil v lančkrounském pseudozámku, ale tam se mu to nelíbilo, protože to pro něj bylo moc malé. Bohužel zámeček brzo po dokončení vyhořel, doteď se neví proč. Je několik theorií: [[1]]) blesk, 2) vajgl, 3) Weigel, 4) ohnivý bezhlavý jezdec, 5) Liechtensteinovy děti si na půdě hrály na upálení [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]], 6) možná si to objednal [[Franta Pepa Jednička|někdo zhora]], 7) meteorit, 8) oheň který pokrývači nutně potřebovali na střeše, 9) nedbalost řemeslníků, 10) žhář. Pak se zámek zboural a zůstala jen jedna věžička, ze zbytků byl postaven rudoltický kostel. Ta věžička je momentálně opravená, cosi v ní je. Mezinárodní skautská základna to není. <ref>viz článek [[Rudoltice]][http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Rudoltice]</ref>
▲*Renesanční '''radnice'''
▲*Novorenesanční '''gymnázium'''
*Lančkrounský '''pseudozámek''' vznikl přestavbou augustiniánského kláštera. Je v něm obřadní síň, městské muzeum, výstavní síň a cosi dalšího - vesměs [[velký kulový]]. Stojí na náměstí [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], které se nejmenuje Školní náměstí, přestože jsou na něm tři [[škola|školy]], a to ZŠ, ZUŠ a Harvard, lančkrounská zvláštní škola; ale Jiráskovo, protože tam jednu noc přespal jakýsi Jiráskův pluk. Jirásek se dostal do Lančkrouna jak Pilát do Kréda.
*Kostely - jsou v Lančkrouně tři.
**Kostel '''sv. Václava''' - původně byl součástí kláštera, který husiti spálili, byl kolem něj [[hřbitov]]. Dějí se zde všeljaké koncerty a třikrát týdně funguje i jako kostel.
**Kostel '''sv. Máří Magdaleny''' - stojí kolem bývalého hřbitova. Je postaven v empírovém stylu, což je vzácnost, protože v empíru se kostely nestavěly. Je tak vzácný, že se ho snažili zrušit a postavit v něm knihovnu a starosta - evangelík - kupodivu nebyl proti. Výbor pro záchranu kostela sv. Máří Magdaleny se ho snaží zachránit a opravit, farnost jim hází klacky pod nohy a má z toho srandu.
**Kostel '''sv. Anny''' - je taky kolem bývalého hřbitova, byl postaven pro českou menšinu z [[Nieder Johnsdorf]]u. Ta už dávno není menšina, takže kostel je na nic.
▲**Zbořená '''kaple sv. Františka Xaverského''' na Vančurově ulici. Nezbyla po ní ani cihla.
**Pravoslavní a evangelíci a husiti mají v Lančkrouně také modlitebny.
**Žádný větší významnější chrám konzumu v Lančkrouně není, mešita ani synagoga také ne.
**Kolem současného [[Dušičky|hřbitova]] žádný kostel není, jenom barbarská obřadní síň s rozptylovou loučkou, paneláky na urny a snad taky sudeťácký masový hrob.
*'''Krčma''' - stará dřevěná [[hospoda]]. Stále stojí a stále se v ní nalévá.
[[Soubor:Gymnasium LA.jpg|Lančkrounské gymnázium|thumbnail|right|200px]]
== Společenský život ==
=== Kultura ===
V Lančkrouně je jeden kulturák, v kterém se občas něco děje, nějaké [[alkohol|pitky]], [[Několik slov o kouření|hulení]], ničení uší hlasitou hudbou, prodej obnošeného šatstva - second hand, prodej [[Kafe|drog]], předváděcí akce a plesy.
Ve městě funguje mnoho amatérských divadelních spolků, například Mušle<ref>[http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/spolky-a-organizace/spolky-a-soubory/divadelni-soubory-a-skupiny/divadelni-spolek-musle.html] [http://www.facebook.com/group.php?gid=112512002129180&v=wall]</ref> nebo Škeble <ref>[http://www.skeble.uvadi.cz/]</ref>. Nemají kde hrát, protože v Lančkrouně není žádné divadlo.
Čermenské slavnosti (folklorní slavnosti v nedaleké vesnici), Lančkrounská kopa (turistický dálkový pochod), Majáles, letní [[kino]] bratří Čadíků, pouť na Mariánské hoře (kopec nad městem, který patří sousední vesnici), 1. středy v měsíci (společný poslech sirény), masopust a žichlínské vinobraní (v nedaleká vesnici) jsou pravidelné kulturní akce pořádané městem pro širokou veřejnost. Jsou to všechny výše uvedené kromě Čermenských slavností, ty jsou v Dolní Čermné, Lančkrounská kopy, tu dělají turisti, Majálesu, ten dělají gympláci, letního kina, to dělají bratři Čadíci, poutě na Mariánské hoře, tu dělá farnost Dolní Čermná a žichlínského vinobraní, to dělají v Žichlínští. Kulturní život v Lančkrouně je velmi bohatý.
V Lančkrouně fungují sportovní kluby. Typickým Lančkrounským sportem je '''[[kašnobal]]'''.
===Jazyk===
V Lančkrouně každý mluví, jak mu zobák narost. Převládající nářečí není žádné. Za prací, průmyslem, bydlením a majetkem po Němcích se do Lančkrouna v uplynulých letech přestěhovali lidé z blízkého okolí i ze všech koutů Čech, [[Morava|Moravy]], [[Slovensko|Slovenska]] a světa. Někteří se nenechali ovlivnit a stále mluví po svym (školník Tonda, starosta Košťál, prodavač Vu a další), ti slabší podlehli a přijali řeč okolí (ty už nepoznáte).
Proto v Lančkrouně můžete zaslechnout [[východočeské nářečí]] (''rouná se, už máme zauříno'') i moravské (''nechcu, nechcu''), a když máte štěstí, tak i slovenštinu, a když potkáte autobus Sudeťáků, tak i [[němčina|němčinu]].
Všechny školy v Lančkrouně jsou české, učí se na nich výchova k socialismu, [[český jazyk]], [[angličtina]], [[němčina]], [[ruština]], [[francouzština]], [[latina]] a občas nějaký podvodník nabízí italštinu a španělštinu.
== Doprava ==
Nejrozšířenějšim dopravnim prostředkem v LA jsou lidské [[noha|nohy]]. Tento dopravní prostředek se dostal do Lančkrouna spolu s jeho prvními obyvateli. Používají ho všichni obyvatelé až na pár invalidů a batolat. Taky se v Lančkrouně jezdí na [[kolo|kole]], [[Šablona:Auta|auty]], [[ČSAD|autobusem]] a když přijede [[České dráhy|vlak]], tak i vlakem. V Lančkrouně končí jednokolejná trať.
== Části města ==
{{Města a dědiny}}
[[Kategorie:Sudety]]▼
[[en:Lanškroun]]
▲[[Kategorie:Sudety]]
| |||