616
editací
Sovětský svaz: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
úp
(úprava) |
(úp) |
||
|
'''Dopravní síť.'''
- Na kilometry dosahuje impozantní velikosti, ovšem pozor, v poměru k rozloze země je naprosto nedostatečná. Konečně o tom se přesvědčil již Wehrmacht při své exkurzi do této země. Vlaky pravda jezdí, samosebou existují i jízdní řády, ale ty jsou zhusta pouze orientační, více méně oznamují cestujícímu, že vlak po této trati jezdí, potom už je to na něm. Cestování není vůbec snadné. Zájemce o cestu musí požádat místní úřady o ''bumažku'', tedy povolení k cestě někam dále, než do sousední vsi. Ještě že lidé jsou družní a přátelští, pokud vlak jede a je dostatek vodky a nějakých potravin, na nějakém pohodlí přece nezáleží.
Opravy silnic, pokud tyto existují (zvláště na venkově spíše ne) probíhají velmi netradičním způsobem. Při opravě cest okresního typu přijede nejprve náklaďák a nejlépe doprostřed cesty vysype fůru snad drobného štěrku, nebo co to je. Za ''minútočku'' (viz výše) je místo osazeno cedulí s upozorněním, že zde probíhá ''geněralnyj remont''. Opět ''minútočku'' a dostaví se pracovní četa ženských, vyzbrojená rýči, kýbly a dvoukolákem s térem ( pozor nezaměňovat s asfaltem). Samosebou se rozumí, že pracovnímu kolektivu velí muž, ten nepracuje, pouze dohlíží. Následuje ruční roznos téru do děr a jejich zasypávání již dříve přivezeným materiálem, jeho udupáním a je hotovo. Dlužno podotknout, že měsíce přivezený zásypový materiál je již dávno rozježděn a uježděn, takže se velmi špatně nabírá. Pracuje se pokud brigadýrovi nedojde vodka nebo papirosy. Jakmile se práce jednou přeruší, pracuje se zase až za minútočku, nebo taky už nikdy, je totiž třeba přejít na jiný havarijní úsek, který je samozřejmě ''nedaleko''. Opravy železničních tratí probíhají obdobně, pouze s malým rozdílem. Kromě žen zde někdy pracují i trestanci, ovšem pouze jako strojníci výtečných sovětských strojů (ženská nemá tu sílu to ovládat).
| |||