Království Ul. Míru: Porovnání verzí

'''Bitva na dlouhé''' se odehrála jen krátce po založení království. Bitva začala 23. dubna 1869 v 7 ráno, [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Polské]] vojska vpadla na území Ulice Míru přes řeku [[Ostravice|Borovičku]] (Na Ul. Míru nazývána Zinice) a zaútočili, bitva trvala do 25. dubna 1869. Obyvatelé Ulice Míru ''(zkráceně Mírové)'' po 48ti hodinách ustoupili. Samotný Franta Ziník vystoupil a žádal a dohodu, tudíž se samotným [[Franta Pepa Jednička|Františkem Josefem I.]] podepsali dohodu zvanou ''„Dlouhá Dohoda“''. Po této dohodě byla Ulice Míru rapidně zmenšena, z původních 0.44km² na 0.06km², zjednodušeně bylo zmenšeno přibližně 7 krát. Po bitvě zůstalo 14 mrtvých rakušanů, 32 romů a 165 potkanů.

'''První Františkova Válka''' byla způsoben zastřelení Františka Ziníka dne 3. května 1870, ten den totiž byl první každoroční průvod, kde právě vystoupil samotný Ziník, po půl hodině proslovu byl odbouchnut pedardou [[Dynamit|Dum Bum 170]] útočníkem '''Geňiem Petrem Obzorem,''' což byl rakouský nacionalista. Hned ten samý den Království Ul. Míru vyhlásilo [[Rakousko-uherský kosmický program|Rakousko-Uhersku]] a boj započal. Mírové vojska vtrhla do [[Frýdek-Místek|Frídku]], přes Mírové Hory. Mírové vojska putovali a vraždili část Frýdku zvanou '''Náhorní Pervitinov''' (''Polsky také Perwitinouw Nahorny''). Když se Mírové Vojska dostala i přes Náměstí [[Bill Gates|Rudolfa Hytlerky]] tak se střetli s [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Polskými]] vojsky, tím započala takzvaná „'''''Hytlerkova Bitva''“''' která trvala 3 hodiny, kdy Mírové Vojska částečně zabili a zbytek zajali. Po první bitvě zůstalo 34 mrtvých Rakušanů a 13 Mírů. Mírové vojska pokračovali [[Frýdek-Místek|Frídkem]], potom započal druhý konflikt na ulice '''Tolstého''', kde se vojska opět střetli. Po pár hodinách bitvy Ulice Míru započala tajnou operaci ''„Oxidace“,'' jenže Mírová armáda byla hodně vyčerpaná a po střetu na '''Fajném náměstí''' začali prohrávat a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Polské]] vojska je vyhnali zpět a jako odškodné byla Ulici Míru odebrána ulice Za Havlem, což byla jedna z klíčových ulic Ulice Míru. Válka skončila dohodou zvanou ''"Fajna Dohoda"'' dne 7. května 1870. Celkový počet smrtí číníčiní 56.

'''Měděná Revoluce''' probíhala mezi dny 13. září 1870 až do 26. září 1870. Revoluci odstartovalo několik různých událostí, první impulz bylo zvolení nového krále [[Cín|'''Tivadara Cína''']]. Tivadar Cín totiž měl velmi extremistické myšlenky a obecně byl velmi kontroverzní, druhý hlavní impulz byl právě způsoben Tivadarem samotným, když sepsal dokument zvaný ''„'''Cínův Zákon'''“'', tento dokument pojednával o zavření hranic aby nikdo nemohl ani dovnitř, ani ven. Kromě toho také pojednával o novém režimu jménem ''„'''[[Cín|Cinismus]]'''“'', který byl velmi podobný dnešnímu [[Socialismus|socialismu]]. Největší změna byla ovšen takzvaný ''„'''Zákon Prospěšný'''“'', což byl komplikovaný zákon, který umožnil zavírat lidi do vězení nebo dokonce trest smrt, bez jakého koliv důvodu, také zamezil volby a taky králi mnohem vyvyšuje pravomoce. Na závěr dokument také diskutoval o změně státního režimu z království na takzvanou ''„'''Cinisticko-Socialistickou Monarchii'''“.'' Tento dokument byl nuceně podepsán tehdejším [[Premiér|Měďnicem]] ''(Měďnic je něco jako horší premiér)'' '''Gabem Zdendou''', a právě třetí impulz bylo zavedení Cínova Zákonu ve dne 5. července 1870, jen několik dnů na to následovala takzvaná ''„'''Velká Kulturní Genocida roku 1870'''“'' kdy pozavírali několik vlivných lidí na Ulici Míru. Hranice byly okamžitě uzavřeny a byl zaveden už zmíněný ''„Zákon Prospěšný“'', nastal tvrdý režim a lidé Ulice Míru na tom byli velmi zle, daně byly vysoce zvýšeny a popravy smrti byly čím dál častější ''(V tehdejší době žilo na Ulice Míru přes 3 500 lidí).'' Jeden z prvních lidí kteří byli silně oproti tehdejšímu režimu byl místní nacionalista '''Vilo Flunc'''. 6. srpna 1870 uspořádal povídání v místní undergroundové knihovně '''Za Napolínkem''' povídání jménem ''„'''Pošlá Kultura'''“.'' Ten den, také samotný Vilo Flunc s partou několika umělci založila skupinu s názvem ''„'''Mírové Osmero'''“.'' Během několika dnů shromaždovali lidi a začali plánovat revoluci. Právě dne 13. září 1870 začala Měděná Revoluce, lidé vrthli do ulic s vlajkama a také započala generální stávka ve které se zapojilo 121% obyvatel Ulice Míru. Národní policie okamžitě začala protesty potlačovat a dokonce i zabíjet, slavné slogany jako ''„[[Cín]], Fuj!“'' nebo ''„Kam nám vzali Měď!“''. Samotný Tivadar Cín si moc hlavu nelámal s protesty, to se ovšem změnilo dne 18. září, nebo jak nazýváno ''„'''Září Svobody'''“''. Tento den totiž rezignoval Měďnic Gabo Zdenda a místo něj právě křeslo doslova obsadil Vilo Flunc. Cín už se klepal strachy, jenže z ničeho nic, samotný Tivadar Cín i se svoji vládou dne 26. září rezignovali, což zakončilo Měděnou Revoluci. 3 dny později, neboli 29. září 1870 byly [[volby]] pro nové stvoření vlády a nového krále, po volbách byl jako nový král zvolen právě '''Vilo Flunc'''. Státní útvar se také změnil z Cinisticko-Socialistické Monarchie na naprosto unikátní režim ''„'''Královská Republika'''“''. Revoluce zanechala několik mrtvých, po revoluci zůstalo 134 mrtvých buď v protestech nebo kvůli trestu smrti.

I na svoji velikost je na Ulice Míru docela diverzní a má spousta zajímavých úkazů. Ulice Míru je velmi bohatá na měď a zinek. {{Státy}}Nejvyšší vrchol na Ulici Míru je kopeček s názvem '''Měděnka'''. Dle místních obyvatel je vysoká ''„Jako štyri pepani.“'' -Nějaký cigoš. Jediná řeka na Ulice Míru je Ostravica ''(neboli Zinice),'' Ulice Míru bohužel postrádá jakákoliv jezera nebo nějakou krásu. Jediným diskutabilním jezerem je louže před parkour halou o rozměrech 2m x 0.2m.