Žabotlam: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(rv přepsání článku něčím okopírovaným, takže to asi ani nebude správně necyklopedické) |
Bez shrnutí editace |
||
|
'''ŽABOTLAM, CITYFROG - stejnosměrná elektrická jednotka 451/452'''<br>
-Výrobce Vagonka Tatra Studénka <br>
-Rok výroby 1964 až 1968, 1972 až 1973<br>
-Trakce elektrická stejnosměrná <br>
-Typ vozidla čtyřvozová osobní jednotka<br>
-Provozovatel ČD <br>
-Výkon 1 320 kW <br>
-Max. rychlost 100 km/h <br>
<br>
'''''Vývoj a výroba'''''<br>
Na počátku padesátých let zadalo ministerstvo dopravy Výzkumnému ústavu dopravní a úpravárenské techniky (VÚDÚT) náročný úkol: vytvoření koncepce vozidel u ČSD tehdy nového typu - elektrických jednotek. Důvodem zadání tohoto úkolu se stalo zjištění, že parní a elektrické lokomotivy nejsou pro vedení příměstských vlaků vhodné, a to hned z několika důvodů. Prvním důvodem byly poměrně nízké hodnoty akcelerace a decelerace lokomotivami tažených vlaků, přičemž tyto hodnoty jsou pro osobní zastávkové vlaky důležitější než pro vlaky vyšších kategorií (malé vzdálenosti mezi zastaveními). Dalším důvodem byla náročná změna směru jízdy vlaku v koncových stanicích. Tyto problémy měly vyřešit právě nové elektrické jednotky, vybavené převodem pro rychlý rozjezd, dobře dimezovanými brzdami a stanovišti strojvedoucího na obou koncích jednotky. Poté, co byla vypracována koncepce elektrických jednotek, byla tato schválena a v roce 1955 následovala první objednávka na výrobu dvou prototypových elektrických jednotek. Výroba započala v roce 1957 ve spolupráci Vagonky Tatra Studénka a Závodů V. I. Lenina (ŠKODY Plzeň), v roce 1959 byla dodána první elektrická jednotka ČSD, po které následovala v roce 1960 druhá jednotka. Jednotkám bylo přiřazeno řadové označení EM 475.0. Přestože prototypy měly k dokonalosti daleko, svůj účel - vytvořit základ pro výrobu sériových elektrických jednotek - splnily dobře. Po řadě úprav v projektu, provedených během vývoje, výroby i provozu prototypů, byl získán dostatek zkušeností, nutných pro zahájení sériové výroby. Výrobcem mechanické části byla Vagonka Tatra Studénka, zatímco výrobu elektrické části zajišťovaly MEZ Vsetín. První výrobní série, čítající 7 jednotek, byla dokončena v roce 1964. Jednotky dostaly označení EM 475.1 (451). Dalších 12 jednotek následovalo v roce 1965, roku 1966 bylo vyrobeno 14 jednotek, v roce 1967 následovalo dalších 12 jednotek a výrobu ukončila v roce 1968 pátá série, čítající 6 jednotek. Celkem tak bylo dodáno 51 elektrických jednotek řady EM 475.1. Plánovaná životnost jednotek byla 15 let, tzn. že soupravy měly ukončit provoz v letech 1979-83 v závislosti na roku výroby. Pokrokové řešení, spolehlivost a dobrý stav ale umožnily ponechání v provozním stavu až do dneška. Z důvodu zpožděného vývoje nových elektrických jednotek řady EM 488.0 (460) byla v roce 1969 jako nouzové řešení objednána opětovná výroba jednotek řady EM 475.1. V projektu byla ale provedena řada dílčích úprav. Výroba takto vzniklých jednotek řady EM 475.2 (452) proběhla letech 1972 a 1973 ve dvou výrobních sériích: první 4 jednotky byly dodány v roce 1972 a zbývajících 7 bylo vyrobeno roku 1973.
'''PROVOZ'''<br>
'''''Určení''''' <br>
Elektrické jednotky řad EM 475.1 (451) a EM 475.2 (452) byly navrženy pro příměstskou frekventovanou dopravu v okolí velkých měst. Na těchto výkonech měly nahradit parní i elektrické lokomotivy s vozy.
'''''Dislokace''''' <br>
Jednotky řady EM 475.1 (451) byly nejprve dodány do Prahy a následně i do Bohumína. Krátce byly deponovány i v Ústí nad Labem. V letech 1967 až 1976 byly jednotky i v RD Košice. Po roce 1976 již byly všechny jednotky soustředěny do Prahy. Důvodem byl značný přepravní růst. Do roku 2003 byly všechny jednotky ve stavu DKV Praha, PJ ONJ (Odstavné nádraží jih). Po tomto datu byly některé jednotky redislokovány do DKV Olomouc, PJ Olomouc. Tento trend by měl pokračovat v souvislosti s příchodem nových jednotek řady 471 do Prahy. Navazující řada EM 475.2 (452) byla v plném počtu dodána do LD Praha Střed, přičemž dnes je řada 452 stejně jako řada 451 deponována v DKV Praha, PJ ONJ.
'''''Nasazení''''' <br>
Počátky provozu jednotek řady EM 475.1 (451) byl spjat s vozbou osobních vlaků na tratích Praha-Kolín-Pardubice a Ostrava-Bohumín-Žilina. Postupně začaly jednotky zajíždět i do Hradce Králové, Chocně a Nymburka, následovalo nasazení této řady na vlaky z Prahy do Lysé nad Labem a Kralup nad Vltavou. Na Slovensko dodané jednotky vozily osobní vlaky v relacích např. Košice-Spišská Nová Ves nebo Košice-Čierna nad Tisou. Později dodaná řada EM 475.2 (452) začala jezdit na trati Praha-Benešov u Prahy. Dnes jsou jednotky řad 451 a 452 nasazovány na tratě Praha-Beroun (šestivozové jednotky), Praha-Kolín, Praha-Kralupy nad Vltavou(-Roudnice nad Labem), Praha-Benešov u Prahy a Praha-Nymburk. Pražské jednotky ve třívozové sestavě byly také donedávna nasazovány na městské dráze Praha Libeň-Roztoky. Olomoucké jednotky, tvořené třemi vozy, slouží na trati Olomouc-Nezamyslice.
'''''Spolehlivost, závady, údržba''''' <br>
Počátky provozu řady EM 475.1 (451) byly charakterizovány značným počtem závad různého charakteru. Problematické byly např. trakční motory nebo hlavní vypínače, závady se ale nevyhýbaly ani mechanické části. Po překonání těchto počátečních problémů se z jednotek řady EM 475.1 (451) stala spolehlivá vozidla. U řady EM 475.2 (452) byla situace lepší již od výroby. Dnes je hlavním problémem těchto vozidel konstrukční zastaralost, neboť počátky vývoje těchto jednotek se datují do doby před více než 50 lety. Dodnes jezdí obě řady spolehlivě, jako problematický se však jeví přechod ze série na sérioparalel dvěma kontroléry ve velké vzdálenosti. Chodové vlastnosti jednotek jsou na dosti špatné úrovni. Navzdory stáří vozidel jsou jejich skříně v poměrně dobrém stavu. Opravy jednotek provádí šumperská společnost Pars nova, a.s.
'''''Modernizace a rekonstrukce''''' <br>
Modernizace a rekonstrukce Jednotky doposud neprošly zásadní modernizací ani rekonstrukcí. Během provozu byly postupně upravovány nevyhovující komponenty apod., což ale vlastnosti vozidel nijak výrazně nezměnilo. Na jednotky jsou např. instalovány nové radiostanice, elektronické rychloměry, bylo modifikováno ovládání dveří atd. Modernizaci většího rozsahu prodělala pouze jednotka 452.003+010, jejíž interiér doznal výrazných změn.
| |||