Lančkroun: Porovnání verzí

| okres = [[Wildenschwert|<math> \mathfrak{W} \mathfrak{i} \mathfrak{l} \mathfrak{d} \mathfrak{e} \mathfrak{n} \mathfrak{s} \mathfrak{c} \mathfrak{h} \mathfrak{w} \mathfrak{e} \mathfrak{r} \mathfrak{t} </math>]]<small> ([[Ústí nad Orlicí]])</small>

Lančkroun nemá ůbec slavnou historii. Byl založen asi až ve 13. století (všimněte si, že je to [[prvočíslo]]). Kam se hrabe na takovej [[Londýn]], [[Athény]], [[Řím]], [[Kolín nad Rýnem]], [[Jeruzalém]], [[Soluň]], [[Mohuč]], [[Štrasburk]], [[Istanbul]], [[Filipy]], [[Milán]] apod. Byl založen [[němci|německým obyvatelstvem]], ale moc se oněm neví, protože všech písemností o městě se zmnocnilo lančkrounské muzeum, je jen několik pověstí (viz níže Pověsti o Lančkrouně). Petr Wurst (Jelito), rodák z dnes už lančkrounské čtvrti si zde postavil [[klášter]], který byl později přestavěn na jakýsi pseudozámek. Po [[Bílá Hora|Bílé hoře]] město s okolím připadlo Liechtensteinům, kteří by ho jistě rádi vlastnili doteď, ale protože nemůžou, nemaj [[Česko]] rádi. Tajně připravují převrat, jehož cílem bude připojení k [[Lichtenštejsko|Lichtenštejnsku]]. Při třicetiletej válce bylo město velmi pomláceno a přišli tam [[Němci|němečtí osadníci]], takže město začalo být [[Německo|německé]] a zůstalo tak do tej doby, dokud se [[Němci]] neodsunuli. Jelikož je Lančkroun v [[Sudety|Sudetech]], místní obyvatelé netoužili o připojení k [[Československo|Československu]] a Lančkroun byl za války součástí [[Německo|Německa]]. Až do roku 1960 bylo LA (rozuměj Lančkroun) sídlem lančkrounského okresního hejtmanství, ale že si tam nechtěli postavit koleje, tak je teď okresní město [[Wildenschwert| <math> \mathfrak{W} \mathfrak{i} \mathfrak{l} \mathfrak{d} \mathfrak{e} \mathfrak{n} \mathfrak{s} \mathfrak{c} \mathfrak{h} \mathfrak{w} \mathfrak{e} \mathfrak{r} \mathfrak{t} </math>]] neboli [[Ústí nad Orlicí]].

*Nejvýznamnější lančkrounskou památkou je tzv. '''zámeček''' (lančkrounsky ''Nový Zámek u Lančkrouna'', [[Rudoltice|Rudolticky]] a správně [[čeština|česky]] ''Nový zámek u [[Rudoltice|Rudoltic]]'', [[němčina|německy]] ''Das Neue<math> Schloss\mathfrak{D} bei\mathfrak{a} Rudolsdorf''\mathfrak{s} </math> <math> \mathfrak{N} \mathfrak{e} \mathfrak{u} \mathfrak{e} </math> <math> \mathfrak{S} \mathfrak{c} \mathfrak{h} \mathfrak{l} \mathfrak{o} \mathfrak{s} \mathfrak{s} </math> <math> \mathfrak{b} \mathfrak{e} \mathfrak{i} </math> <math> \mathfrak{R} \mathfrak{u} \mathfrak{d} \mathfrak{o} \mathfrak{l} \mathfrak{f} \mathfrak{s} \mathfrak{d} \mathfrak{o} \mathfrak{r} \mathfrak{f} </math>), který není v Lančkrouně, ale v [[Rudoltice|RRudolticíchRudolticích]]. Kníže Liechtenstein (čti: Lichtnštejn) si chtěl postavit zámek podobný tomu lednickému, který vlastnili jeho chudší příbuzní. Postavil si ho v Rudolticích; protože do té doby bydlil v lančkrounském pseudozámku, ale tam se mu to nelíbilo, že to bylo pro něj moc malý. Bohužel zámeček brzo po dokončení vyhořel, doteď se neví proč. Je několik theorií: [[1]]) blesk, 2) vajgl, 3) Weigel, 4) ohnivej bezhlavej jezdec, 5) Liechtensteinovy děti si na půdě hrály na upálení [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]], 6) možná si to objednal [[Franta Pepa Jednička|někdo zhora]], 7) bláznivý Lančkrouňan, kterému se nelíbilo, že se kníže stěhuje, 8) mohla to být pomsta za to, že Liechtensteinův kočár nedal při stěhování přednost jinému, nesrazily se, ale kočímu přitom spadla flaška s chlastem, rozbila se a kočí kvůli tomu zůstal střízlivý a šel do [[hospoda|hospody]], kde se popral a ten zmlácený pak zapálil zámek, 9) žhář. Pak se zámek zboural a zůstala jen jedna věžička, ze zbytků byl postaven rudoltický kostel. Ta je teď opravená, cosi v ní je.<ref>viz článek [[Rudoltice]][http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Rudoltice]</ref>

*<math> \mathfrak{N} \mathfrak{i} \mathfrak{e} \mathfrak{d} \mathfrak{e} \mathfrak{r} </math> <math> \mathfrak{J} \mathfrak{o} \mathfrak{h} \mathfrak{n} \mathfrak{s} \mathfrak{d} \mathfrak{o} \mathfrak{r} \mathfrak{f} </math> (Nieder Johnsdorf) alias Dolní Třešňovec - byl ve 20. století anektován Lančkrounem. Žije tam jeden klan lančkrounských patriotů, kteří v Lančkrouně vlastní prosperující firmy a tvoří základ lančkrounské farnosti a vůbec jim nevadí, že Dolní Třešňovec není samostatná obec, a nic proti tomu nedělají.