Kvantová anténa z proutí
Kvantová anténa z proutí[editovat | editovat zdroj]
Kvantová anténa z proutí (KAP) představuje naprostý odklon od klasické anténní teorie. Nespoléhá na délku, impedanci ani rezonanci v chápání Maxwellových rovnic. Místo toho využívá principy kvantové provázanosti a morfogenetické rezonance obsažené ve struktuře čerstvě nařezaného vrbového proutí.
Konstrukce a princip[editovat | editovat zdroj]
KAP se nevyrábí, nýbrž "plete" nebo "pěstuje". Konstruktér musí vstoupit do stavu hluboké meditace a proutky splétat podle intuitivních vzorů, které se mu zjevují. Nejdůležitější je, aby všechny proutky pocházely z jednoho stromu, ideálně takového, který roste u tekoucí vody, jež zajišťuje přirozené chlazení kvantových procesů.
Princip funkce spočívá v tom, že elektrony v atomech proutí jsou kvantově provázány s elektrony v ionosféře a v anténách ostatních stanic. Anténa tedy signál nepřijímá, ale spíše "ví", jaký signál existuje, a tuto informaci přímo předává do přijímače bez nutnosti přenosu energie.
Díky tomu má KAP několik neuvěřitelných vlastností:
- Nulový SWR: Jelikož nedochází k přenosu energie, neexistuje žádný odraz. SWR je vždy dokonalé 1:1.
- Nekonečný zisk: Teoreticky může přijímat signály z jiných galaxií nebo dokonce z paralelních vesmírů, pokud se konstruktérovi podaří na ně správně "pomyslet".
- Absolutní směrovost: Anténa se nesměruje fyzicky, ale mentálně. Radioamatér se musí soustředit na volací značku nebo polohu stanice, se kterou chce navázat spojení.
Provoz a údržba[editovat | editovat zdroj]
Ladění KAP se neprovádí změnou délky, ale zaléváním. Pro nižší pásma je třeba anténu více zalévat, pro vyšší ji nechat mírně proschnout. Jemné doladění se provádí zastřiháváním rašících lístků.
Problémem je, že anténa funguje nejlépe na jaře, kdy je plná mízy. V zimě "usíná" a její citlivost klesá. Zkušení kvantoví radioamatéři ji proto na zimu umisťují do skleníků pod speciální UV lampu.