Lidská kukačka - "Fógl"

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Taxonomická klasifikace:

Druh: Homo parasiticus juvenilis (lidově „fógl“)

Poddruh: Filius abruptus cuculiformis

Původ:

Vzniká neplánovanou kopulací samce rodu Ústřikus sjetus patnáctiletus s mladou samicí druhu Homo sapiens sapiens.

Popis druhu

Fógl“ je označení pro juvenilního jedince, jenž je produktem neřízeného rozmnožovacího aktu mezi výrazně nezralým, často toxikomanicky ovlivněným samcem (tzv. „sjetý ústřik“) a mladou samicí (v lidové terminologii „trubka“), často ve věkovém rozmezí 15–17 let. Samotné oplodnění je provázeno okamžitým únikem samce z biotopu, pravděpodobně za účelem vyhnutí se zodpovědnosti a otcovství, čímž je spuštěn samičí režim samoživitelství s výskytem přidružených patologií.

Chování

Jedinci rodu fógl jsou charakterističtí vysokou mírou hyperaktivity, absencí základní disciplinace a fascinací přírodními nástroji (nejčastěji klacek), které využívají jako multifunkční zařízení k boji, rituálům, ničení i sociálním interakcím.

Během rané adolescence je fógl ovlivněn tzv. parazitickým imprintingem, při němž si vyhledává nového samce – Alkoholikus všežravý (lidově alkoholik). Důvod tohoto výběru není vědecky zcela objasněn, ale domníváme se, že kombinace ekonomické dostupnosti, snížené vnímavosti a ochoty tolerovat přítomnost cizího mláděte hrají klíčovou roli.

Ekologické interakce

Fóglové“ se živí tím, co přinese alkoholik (často levné uzeniny, instantní potraviny, případně drobné mince). Přitom však dochází k tichému, ale cílenému psychickému i materiálnímu vyčerpávání hostitele i původní samice (trubky), které pozvolna „požírají“. Tento proces je obousměrně destruktivní a často končí úplným zhroucením rodinného ekosystému.

Po vyčerpání všech zdrojů nastává tzv. evakuace druhu, kdy „fógl“ opouští původní hnízdo, zanechávaje za sebou chaos, exkrementy (doslovné i metaforické), a sám se transformuje v dalšího „sjetého ústřika“, čímž uzavírá paraziticko-reprodukční kruh.

Paradox Fóglování

Ve výjimečných případech, pozorovaných zejména na periferiích větších měst a v oblastech s vysokou sociální deprivací, dochází k fenoménu známému jako Paradox Fóglování: trubka, jež porodila jako nezletilá, má v 18 letech dítě staré 15 let. Vědci stále diskutují, zda jde o porušení kauzality nebo o nedostatek výuky biologie na základních školách.

Závěr

Druh fógl je neoddělitelnou součástí sociálně-patologického ekosystému. Jeho studium napomáhá pochopení destruktivních cyklů v populacích s omezeným přístupem ke vzdělání, antikoncepci a racionálnímu partnerství. Z pohledu evoluce se jedná o antropologický regresní jev, jehož výskyt je třeba monitorovat, a pokud možno omezovat preventivními opatřeními.