Nefrytová tyč
Nefryt je krásný, úžasný a hlavně netřepající se materiál dovezený z jižního Gottwaldova v Poslki domovina nad Jeteliczi
== O nalezení Nefrytu ve hnízdě árijských zmetků v jižním Gottwaldově
Po invazi dvoubarevných Komunistů z Vítkova se musel Leoš Mareš jr. odebrat do exilu neboť na něj měl spadeno fanatický kališník otec Josip von Šrapnel, který ho chtěl dlouhodobě svrhnout a nastolit v Hnětíně tvrdý fašismus.
Po čtyřech dnech se Leoš uchýlil na opuštěné letiště, kde přečkal noc. Probudil se však předčasně a to díky veteránovi z vesnické gardy Linfušákovi, který ho neustále dloubal do nosu svojí měděnou protézou. Po stručném rozhovoru mu Linfušák řekl, že by věděl o jednom způsobu jak se otce Josipa zbavit, ale potřeboval by se dostat do Frýdlandu nad Lziczi,ve kterém sídlí starý májský překupník. Leoš byl nadšen, ale když se dozvěděl kde Frýdland nad Lziczi je radost ho hned opustila. Napadlo ho, že by tam mohl doplavat avšak jeho medaile z Mezikmenového šampionátu byla získána neprávem(viz. Velký Chlorový podvod).
Jediným způsobem byla letecká doprava, z té měl ale Leoš po svém otci fóbii, ale rozhodl se, že ji překoná. Na radu Linfušáka se vydal do haly Rudá hvěžďa a zeptal se, kdy letí spoj do Frýdlandu. Ale krupiérka mu odpověvěděla jenom zakašláním a ukázala na ceduli: WC mimo provoz z důvodu ucpané mušle. Leoš se tedy rozhodl cestovat jako černý pasažér. Podařilo se mu propašovat se do nákladového prostoru menšího motorového frgálu. Leoš se při své neopatrnosti uhodil o haldu zmrzlých chlepíčků a omdlel. Když se probral čirou náhodou mu visela z úst slina, která zkratovala všechny přístroje na palubě. Frgál se řítil dolů k zemi a Leoš si vzpomněl na svoje předchozí povolání(výrobce rybářských sítí) a vyskočil. Až na zemi zjistil hroznou novinu, že si zapomněl horskou hůl s praktickým držákem na véčko od láhve . Nicméně naštěstí ho našel Lešek zmrd Metelka a zavedl ho za májským překupníkem Šotolinou, avšak chtěl za to Leošovy podkovy, které mu zůstali po otci. Májský překupník Leošovi pověděl o Nefrytu a pověděl mu kde ho najít.
Leoš se na radu Šotoliny vypravil po staré hnědé stezce do jižního Gottwaldova, hlavním útočištěm árijských zmetků. Když přišel k hradbám ihned na něj házeli umělé kyčle v kombinaci s naslouchátkem. Leoš se vydal dál do města a tam se setkal s vůdcem Jehlovem van ryn Kyrnegnuzem, který mu na svůj popud odmítl potřást pravicí naopak Leoše nakopl do jeho skvělých bílých zubů a sebral mu jeho posvátný kožich jezuitského kolomazníka. Leoš však uviděl něco jiného, uviděl nefryt rozeběhl se vyskočil po starém Wassrfarburgu reichenstat a zachytl se na sloupu přání a dluhů, symbol árijské nadvlády v tomto kraji. Jehlov se vydal za ním, ale Leoš si stačil vzpomenout na své eso v rukávu cukrových homolí, které hodil Jehlovovi pod nohy a ten se zřítil přímo do starého zednictví Rychtářova rychlá ruka. Nefryt je v rukou Leoše ten se vydává zpět do domoviny.
Epilog, nefrytová tyč vstupuje na scénu[editovat | editovat zdroj]
Leoš je na hranici, vidí absolutní chaos. Proti němu běhají kastráti neustále pokřkující: Listy jsou v pasti, kaj se Ignáci. Když došel do své farnosti, uchýlil se ke spánku, ale tehdy začal nefryt zářit podivnou rudou barvou a proměnil se v srp a kladivo a přilétl k Leošovi. Ten věděl co má udělat druhý den na kázání: Co je dobré pomyluj mi uviděl otce Josipa, napřáhl se a mrštil po něm Nefryt, ten se Josipovi zasekl přímo v hrudním koši. Všichni jásali a radovali se a zeptali se Leoše čím to vlastně mrštil, ten jednoduše odvětil: NEFRYTOVÁ TYČ , poté zmizel, ale náhle se zase objevil v tmavém rouchu s krvavým zápěstím na čele a s nefrytovou tyčí v ruce. Nikdo nevěděl co se děje, ale na to Lužický srb vykřikl vždyť on má cizoložnictví! A tak se Leoš kaje do dnes
- Leoš moudrý vysvětluje přítomným fakty o Nefrytu, zázraku z Gottwaldova
- Leoš vzpurný, zkurvený lhář, pochybující nad existencí Nefrytu