Občanská válka
Je konflikt mezi n skupinami, kde n>1 a zároveň n<∞, je to číslo celé, reálné.
Existovala historicky neshoda mezi matematiky zda není možné dosahnout jiných než celočíselných hodnot. Tyto teorie směřují na komplexní řešení občanských válek. Časté výsledky jsou následně sínusové mírové řešení, kde se v závislosti na čase upřednostní n-tá strana konfliktu, avšak pouze na určitou dobu.
Příklady občanských válek[editovat | editovat zdroj]
Sýrová občanská Válka[editovat | editovat zdroj]
Dobrým příkladem je sýrová občanská válka, kde USA jednu dobu upřednostňovali Goudové PMC milice. Aby následně podpořili teroristické hnutí pro mozarelu. Které nakonec svrhlo Bashara Al-Tilstera. Zde můžeme vidět že n=3, avšak zde stupují tzv. interferenční počty, konkrétně 0,5 pokuď budeme počítat vliv matemtické funkce y(x) = IsReal(x). To je zjednodušená rovnice snažící se popsat vliv Sionistického státu Izrael.
Interferenční počty pro komplexní řešení občanských válek[editovat | editovat zdroj]
cílem je zjistit analitické řešení tohoto problému
Za předpokladu, že n není celé číslo lze požít rovnici:
Při použítí celých n lze použít první část, bez trigonometrických funkcí sin a cos, použít pro předpokládanou délku občanské války, ta ustane při dosažení 5% původní hodnoty nebezpečí. Pro konec komplexní občanské války musí lokální minimum funkce dosáhnou také 5% původní hodnoty nebezpečí.
Dopady na populaci[editovat | editovat zdroj]
"Když se kácí les lítají židé do plynu" Adolfus Hitlerus
Typickým jevem v dostatečně velké populaci je určitý propad populace v závislosti na délce konfliktu, tato funkce má avšak více proměných a jsou analytický řešitelné pouze stavy, kdy n = 2 nebo n = 3. Jiné stavy se řeší pomocí statistického výpočtu. Mezi proměnné patří například: ochota stran provádět válečné zločiny, zde se bere průměrná a mediánová hodnota a v následné tzv. eskalační rovnici se vypočítává reaktivita stran. dále je zásadní počáteční rozdělení podpory n-tých stran, také je zásadní počet obyvatel a jejich hustota.
Dopady na infrastrukturu[editovat | editovat zdroj]
Podobně jako při výpočtu úbytku obyvatel lze analytickou metodou počítat pouze určité stavy, kde n = 2 anebo n = 3. Avšak je nutné podotknout, že není přímá spojitost mezi dopady na infrastrukturu a dopady na civilní obyvatelstvo.
mezi základní proměné patří hustota silničních a železničních sítí, rozloha zemně, průchodnost terénu, a v neposlední řadě používané zbraně.