Pišvejcova volební metoda
Pišvejcova volební metoda, překvapivě, slouží k přepočtu hlasů voličů na mandáty neboli koryta. Vynalezl jí František Pišvejc, který to hned šel oznámit VTN.
Způsob výpočtu[editovat | editovat zdroj]
Způsob přepočtu hlasů na příslušný podíl koryt probíhá takto:
- Hlasy se sečtou,
- Vypočítají se procenta (někdy možno přeskočit),
- Absolutní číslo se vynásobí počtem přidělovaných koryt,
- Toto číslo se zaokrouhlí směrem nahoru, a to je právě počet koryt.
Příklad[editovat | editovat zdroj]
Pro příklad budeme vycházet z volebního průzkumu, se kterým počítal i autor:
Strana | % |
---|---|
Babišova | 33,9 |
Trojdemolice | 18,4 |
Táborníci | 9,4 |
To-my-ho Okamura | 8,1 |
Piráti | 6,8 |
KSČM 2.0 | 5,3 |
Autíčkáři | 5,0 |
Přísaha | 3,0 |
Socani | 2,9 |
Rajchlova | 1,9 |
Zelená | 1,9 |
Svobodná | 1,5 |
Podle toho by Babiš získal 69 koryt, Trojdemolice 37, Táborníci 19, Okamura 17, Piráti 14. Ale i soudružka Konečná by se dočkala, a to 11 koryt, Autíčkáři by patrně vjeli auty do Sněmovny převzít 10 koryt, Šlachta 6, socani 6, Rajchl 4, Zelení 4, a nakonec Svobodní 3.
Přirozené a doplněné volební kvórum[editovat | editovat zdroj]
Při použití této metody si její autor povšiml, že mu nevychází počet mandátů. Buď mu jich vycházelo příliš, nebo naopak málo. A vzniklo mu přirozené kvórum. Kvórum je to, že ačkoliv byli zvoleni, nedostává se na dotyčné koryt. Pišvejc proto navrhl toto řešení - vychází-li koryt míň, tak se chybějící připíší vítězi. Vychází-li koryt víc (např. 215 místo 200), tak do příslušného orgánu (do Poslanecké sněmovny) nejsou zvoleni zástupci stran s nejmenším procentuálním zastoupením.
Doplněné kvórum je proti tomu takové, které je pevně stanoveno a známo už před volbami, např. 5%. V tom případě se na hlasy stranám, které tuto hranici nesplnily nehledí, a počítá se, jako by všechny hlasy byly odevzdány stranám, které zmíněnou hranici splnily. Přiměřeně tomu se pak mění procenta (např. z 33,9 na 39,01). A stejné množství procent a hlasů pak odpovídá stejnému množství koryt.