Strana svobodných občanů: Porovnání verzí

'''Stranana svobodných občanů''', zkráceně '''Svobodní''', jsou [[Česko|českou]] asociální stranou usilující o zavedení totálního blahobytu skrze likvidaci socek všeho druhu. Jejími voliči jsou především ultrapravicoví [[Henryk Lahola|intelektuálové]], kteří mají odpor k pracující lůze a jejím [[Dělnická strana (sociální spravedlnosti)|ultrapravicovým stranám]], nejbohatší část společnosti, která je se nechce s nikým o nic dělit, studenti, které buď ještě živí dobře zajištění rodiče a mladí lidé, kterým se podařilo sehnat dobré zaměstnání s nadprůměrnými příjmy, takže nechápou obtíže ekonomicky slabších spoluobčanů.

Svobodní vyznávají ideologii "laissez faire", což je něco jako [[komunismus]] naruby. V českém prostředí je známo též díky Jeho Výsosti panu prezidentovi [[Václav Klaus|Václavu Klausovi]] jako náboženství "neviditelné ruky trhu". Jednoduše řečeno je založeno na představě, že každý má právo si nechat, co si urve, a stát je tu pouze od toho, aby ho ochránil proti tomu, aby mu z jeho výdělku chtěl někdo něco brát. Tzn. stát nemá peníze přerozdělovat, protože "když je někdo blbý, neschopný nebo nemocný, tak ať si třeba [[Smrt|chcípne]] hlady".

Laissez faire nikdy nebyl plně uplatněn, ale nejblíže jeho povaze byl kapitalismus konce devatenáctého století. Zajímavé je, že v reakci na zmíněný systém vznikly myšlenky [[KSČM|komunismu]], [[NSDAP|nacismu]] a dalších ideologií, které pak čile [[Druhá světová hádka|likvidovaly lidstvo]] po celé dvacáté století. Svobodní jsou tedy nepochybně [[Chuck Norris|ohromně stateční lidé]], když chtějí zavést systém, který vyvolal takové reakce.

Svobodní považují daně za formu krádeže, protože jim z jejich výdělku ukrajují a vyživují skrze ně lůzu, nemocné chcípáky a staré lemry. Ráj na zemi podle nich zajistí minimální daňová zátěž, což je věc, která se dá velmi dobře prokázat prakticky: v Severských zemích ([[Švédsko]], [[Norsko]], [[Dánsko]], [[Finsko]]) je nejvyšší daňová zátěž na světě a jak je známo, je tam i obrovská bída, děti tam umírají na ulici, miliony lidí žijí v chudinských slumech a polovina obyvatelstva si musí vystačit s méně než jedním dolarem na den. Naproti tomu třeba v takové [[Indie|Indii]] je daňová zátěž minimální a tak je tam všude blahobyt. Průměrná rodina má svůj dům či byt, alespoň dvě auta a chudoba se tam nevyskytuje. Je dobré, že nám tento nezpochybnitelný fakt Svobodní vytrvale připomínají.

Zatímco obchodování má být podle Svobodných maximálně neregulované - což je výhodné, protože tak se z těch "černých opic v [[Moravská Jihovýchodní Afrika|Africe]]" vytahá co největší kapitál, [[Armáda|vojensky]] jsou pro politiku nevměšování. To je také výhodné, protože díky tomu stát nemusí nikam posílat své vojáky a platit za to drahé peníze. Když se chtějí Afgánci nebo Balkánci navzájem povraždit, tak je to jen jejich věc. Pokud budou ovšem potřebovat zbraně a mají-li na ně peníze, měly by jim být poskytnuty, protože to podporuje mezinárodní obchod.

Svobodní věří, že každý má v rámci své osobní svobody právo platit si jen to, co potřebuje. Z veřejného zdravotnictví má být financována jen první pomoc a úkony zachraňující život. Ostatní zdravotní položky si mají občané hradit z individuálního komerčního pojištění. Díky tomu si bohatí (čti: užiteční) občané mohou dovolit výbornou péči a chudé socky dřív zemřou, takže nebudou nikomu na obtíž. [[Zdraví]] není samozřejmost, je to výsada pro ty, kterým příroda nadělila více inteligence, pevné vůle a bystrého myšlení, tedy předpoklady pro ekonomickou úspěšnost.

Když je někdo chudý, tak je to jeho svobodné rozhodnutí, míní Svobodní. Není důvod, proč dávat sociální dávky občanům, kteří byli tak blbí a pořídili si [[děti]], aniž by měli finanční přebytky. [[Děti]] jsou luxus, který si mají dovolit jen ti, kteří už všechno ostatní mají. Jedinou dávkou, o které Svobodní pro sociálně slabé přemýšlejí, je dávka ze samopalu.

Svobodní mají za to, že na kloudné [[Důchodce obecný|důchody]] mají právo jen ti, kteří si na ně dokážou vydělat a spořit si na ně především v komerčních fondech. Ostatně finanční krize nejlépe ukázala, že finance uskladněné v bankách jsou v nejlepším bezpečí a že bankovní instituce nemohou zkrachovat. Navíc jsou tu moudří ekonomové, kteří nikdy nedovolí, aby na trzích vznikaly bubliny, třeba realitní, a tak zajistí všem spořivým občanům bohaté stáří bez rizik.

Trh práce je podle Svobodných třeba liberalizovat a odstranit zbytečnosti, které ho omezují. Třeba takový zákoník práce je prakticky zbytečnost. Pokud se někomu nelíbí, v jakých podmínkách pracuje, může jít pryč. Podmínky práce mají diktovat [[Podnikatel|zaměstavatelé]], nikoliv zaměstnanci - ti můžou být rádi, že je vůbec někdo milostivě zaměstnal.

Svobodní vědí, že státní dluh je špatná věc a proto jsou pro jeho pokud možno nejrychlejší zrušení. Prostředkem k němu jsou především škrty: [[Miroslav Kalousek|Kalousek]] je hňup a škrtat vůbec neumí. Je potřeba seškrtat úřady a státem financované instituce s výjimkou [[Armáda|armády]], [[policie]] a vězeňské služby, které naopak bude potřeba velmi, velmi posílit. I s posílením represivních složek státu je však stát schopen zplatit své dluhy do tří let, když se vykašle na takové zbytečnosti jako jsou sociální dávky, bezplatné zdravotnictví, státem garantované důchody a tak dále. Navíc Svobodní předpokládají velkou podporu ekonomiky díky masovému nárůstu vězňů, kteří s jejich systémem přijdou - ti se dají využít na nucené práce. Do budoucna je potřeba mít co nejvíc vězňů.