Pracovní tábor Březnice: Porovnání verzí

'''Pracovně-vzdělávací odborný tábor Březnice''' (dříve též C. a k. trestnice Březnice, Zemská školská trestnice, Rolnická škola československá, protektorátní káznice v Březnici, pracovní tábor Březnice [německy KL Breznitz], revoluční škola sovětských pracovníků, tábor nucených prací Březnice, pracovní tábor Březnice) se nachází na okraji hraničního města [[Prdel|Březnice]] zvaného též [[Březnice|Prdel]]. Funguje téměř nepřetržitě od roku 1896. Jako pověřené osoby zde pracují hlavně [[Bakchalář|bakchaláři]] .

Nepřítomnost v táboře je ostře sledovaná a tvrdě perzekuovaná ze strany krutovládce a dozorců. Naprosto ojediněle se zde provozuje '''Stanný slepičí poplach''': Když se nějaký politický odpůrce slepičí totality nedostaví na nucené práce, začne velitel(ka) tábora zuřivě kokrhat na všecky strany, šmírovat z okna (odkud mimochodem kontroluje i ostatní nucené práce) a vyhlásí poplach. Všichni dozorci se okamžitě slezou na stranickou poradu, po celé [[Březnice|Prdeli]] začnou houkat sirény a po skončení porady se dozorci rozběhnou všemi směry po císařství a vězně hledají. To trvá obvykle tak 20 minut. Když jsou prohledány všechny putyky, jiné budovy a houštiny, začnou dozorci střílet z hlídkových věží (1 je předělaný Husův sbor) po všem, co se pohne a mezitím se v táboře pracuje až 2x rychleji (i když u to vlastně není možně, protože už bez toho se pracuje v totálním nasazení na 100%), aby se vyvážilo zklamání prdelvládce z toho, že onen vězeň nenastoupil - a tak se kouká alespoň na hromadné utrpení.

Je nenapravitelný opilec a horentní konzument [[Slivovice]] již od dob raného [[KSČ|komunismu]], avšak nepohrdne ani [[Alpa|Francovkou]]. DříbeDříve to byl konzument methanolu, ale ztvrdly mu játra a tak to rozpíjí slívkou. Mučí v podzemní mučírně svými konce neberoucímy hemzy na všelijaká témata a svými opileckýmy zážitky. Rád se vychloubá, jak v hospoděNahospodě Na Knížecí v [[Prágl|Práglu]], napři exkurzy na PankráciPankrác, řval : "Dej sem RUMA! Vožerem se!" Zpravidla také boduje vězně. K ničemu to není, nelze stanovit jakoukoliv stupnice, ale má z toho radost. Hlavně když dá některému vězni 0 bodů. Zákonitě se také děje, že mu udělí vyšší počet bodů, pošle vězně na místo a než se vězeň na své místo doplazí, má o 3-10 bodů méně.

Kdysi chodil do tohoto tábora, je to už spousta let. Býval normální vězeň jako všichni ostatní, avšak nevykonával tolik práce jako oni. Zkrátka jediný přeživší mezi vším tím odpadem. A proto na něj byl vymyšlen trest. Tehdy se začínaly vyrábět první, později tak proslulé, mrzačící kriplkáry a prototypy se přece museli nějak testovat. A tak bylyByly testovány na něm. Celé to spočívá v tom, rozjet se z kopce u kočkovaru až dolů, kolem cigánů a zastavit se u kripelnice, kde čekají zlití bachaři a bodují vězně, azejména soudruh Skopec Čaliga. sázíSází se kolik jízd vězeň přežije. Sjížděl to pořád a pořád, protože nikdo s tím nebyl spokojen. Nestačilo, že cestou dolů vězeň ztratil nohu a upadl mu kus ruky. Jezdil tak dlouho až se zmrzačil takovym způsobem, že z něj prakticky nic nezbylo jen polorozpadlá kostra (ale jeho vzhled byl potom upraven) a tehdy byly všichni spokojení,. vůdceSlepičí krutovládce nejvíc,. takéTaké proto že vyhrál sázku a chodil se slepičí prdelí až v oblacích. A tak byl vězeň jmenován na „pekelného služebníka“ a vyznamenán za mimořádně služby táboru a jako dar mu byl předán prototyp mrzačící kriplkáry, ve kterém se z něj také kripl stal. A navíc byl jako bonus zaklet foskouFoskou aby nestárl, a částečně přeměněn do lidské podoby. A od té doby věrně slouží dozorcům, vůdcovi a uctívá slepice i s jejich slepičinci. Chodí po táboře, šklebí se na současné vězně a směje se jim, že on je na tom ještě dobře, ale že až se obnoví éra nových a lepších mučících kriplkár, nepřežijeme ani první jízdu.