T. G. Masaryk: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Vstup do politiky
Usoudil, že své schopnosti musí využít i v [[politika|politice]]. Založil tzv. realistickou stranu, a stal se jejím jediným poslancem ve [[Vídeň|Vídni]]. Angažoval se také v několika soudních procesech jako samozvaný advokát. V tzv. polenském procesu rozvířil otázky [[menstruace|rituální vraždy]]. Byl odsouzen za nedovolené působení na výrok [[soud]]u. O několik let později v tzv. záhřebském procesu obhajoval několik [[Srbsko|Srbů]] obviněných, že chystají vraždu nějakého člena panovnického rodu, přičemž následující vývoj doložil, že to vůbec nebyla [[pravda]].
Když vypukla [[první světová válka]], rozšířil pověst, že byl [[trest smrti|popraven]] (údajně upálením v Kostnici 6. července 1915), a [[tajemství|potají]] odcestoval do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a později do [[Paříž]]e. Stal se profesorem Slovenských a Maďarských studií na Univerzitě v Londýně. Tam všemožnými intrikami bránil předčasnému uzavření míru a vymohl si, aby mu byla podřízena československá vojska bojující na straně Dohody. Odjel za nimi kolem švédských břehů přes Haparandu do Ruska a pobyl tam celý rok. Když tam začalo přituhovat, zajistil jim ubytování a vlaky a sám v den svých narozenin 7. března 1918 odkvačil lazaretním pendolinem z Moskvy do Vladivostoku a otamtud přes tokio do Ameriky. Teď už zbývalo jenom založit někde vlastní stát, což znamená ovládnout nějaké to území.
Z neznámých důvodů pohrdl možností založit [[Československo]] na [[Sibiř]]i, kterou tehdy ovládaly jím v Rusku vybudované čs. legie, a místo toho si nechal od vítězných mocností přidělit nepatrné území kdesi ve Střední Evropě, jehož obyvatelstvo nebylo vzniku státu příliš nakloněno a vojenské obsazení území vyžadovalo další dva roky, [[běh]]em nichž proběhly dvě války proti [[Maďarsko|Maďarsku]], jedna proti [[Polsko|Polsku]] a v [[vejce|Kraslicích]] bylo postříleno přes padesát nevinných [[Sudety|sudetských]] civilistů. Přitom se také musel vyřešit problém, jak dopravit československé legie ze Sibiře, zvláště když měly rozkaz neintervenovat do tamního dění.
|