Český jazyk: Porovnání verzí

O češtině jako o jazyku se prvně začalo hovořit v době takzvaného ''národního obrození'', kdy obrozenci účelově šířili lživé a nepodložené mýty o [[Češi|Češích]], [[Radikální Moravané|Moravanech]] a [[Slizko|Slezanech]]. Nejznámější z těchto nesčetných lží jsou báchorky o české ''[[holstřáb|holubičí povaze]]'', ''[[zlaté české ručičky|české řemeslné zručnosti]]'' a ''úctě Čechů ke vzdělání a mateřskému jazyku.''

Původním jazykem kmenů, jejichž potomci si dnes říkají [[Češi|Čechové]], byl gramaticky krystalicky čistý, nesmírně bohatý a zvukomalebný jazyk [[hantec]]. Tento jazyk se ve své původní lahodné čistotě uchoval již jen na relativně malém území zemského města [[Brno|Brna]]. O nadřazenosti [[hantec|hantecu]] nad dnešní češtinou jednoznačně vypovídá skutečnost, že [[hantec]] bez sebemenší újmy přežil staletí násilné českofikace, podporované dnes [[navíc]] i kárnými institucemi zřizovanými pražským [[Ministerstvo školství|ministerstvem školství, mládeže a tělesné výchovy]], [[ČT24|veřejnoprávní televizí]] a rozhlasem (financovanými z výpalného, kterému pražští [[Pán prstenů|páni]] eufemisticky říkají koncesionářské poplatky).

Nikdo nedokáže česky mluvit správně, a každý cizinec, který se pokusí tento jazyk naučit, utrpí těžkou duševní újmu. Základem výuky češtiny je týraní cizinců výslovností písmene "'''[[ř]]'''"; každý kdo je dokáže vyslovit je považován za Čecha; je to vlastně jediný [[bod]], který musí splnit žadatel o české občanství. Je mu předložena stránka popsaná slovy, kde každé obsahuje alespoň jedno "ř" a hovoří se o temných úkonech jako "řezník řeže řízky" či "třistatřiatřicettři stříbrných stříkaček stříkalo přes třistatřiatřicettři stříbrných střech" a podobně. Mnohem snazší je pro cizince výslovnost českého "r", velmi populární u studentů češtiny je věta "strč prst skrz krk", která neobsahuje jedinou samohlásku.

Kapitola sama pro sebe jsou [[Cizinecká legie|cizí]] příjmení. Zatímco slušné [[Indie|indoevropské]] řeči ([[hantec]], lotyšština a od [[NSDAP|čtyřicátých let]] čestně [[japonština]]) poctivě a nekompromisně přechylují po zvukové, obrazové i gramatické stránce všechna divná cizácká příjmení a dávají tak příslušníkům [[Němci|méně šťastných etnik]] příležitost cítit se v novém jazykovém prostředí [[Domažlice|jako doma]], ale i [[Hygiena|méně ušlechtilé]] příslušnice jazykových rodin sino-vietnamských, jmenovitě nejrozšířenější z nich [[angličtina]], mají ustálenou praxi obdobnou, kde ovšem [[Korupce|motivace nečistá]] leží především v duchovní omezenosti rodilých mluvčích; [[Moravané|náš lid]] dosud sklízí [[Zemědělství|plody]] nešťastného rozhodnutí [[Kovboj|doby bronzové]] množiti se před zformováním [[EU|europejských]] skupin [[Nádor|národových]] v naděje prosté roztříštěnosti názorův. ''[[Feministky.com|Učená společnost lesbicko-feministické lingvistiky počestných pannen pražských]]'' tak v zásadě trvá na přechylování toliko mužských příjmení příponou ''-ový'', zatímco [[Národní_divadlo|lingvistický kroužek ''Zemského musea'']] trvá na přechýlení pouze v případech, kde k přechýlení dochází již v originále (známá to causa operetní pěvkyně Ní Bhraonáinové, která hýbe naším kvasem společenským od té doby, co jí dal profesor [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryk]] přednost před obhajobou rituálního vražedníka Hilsnera). Neustálený zvyk [[Lidové trance|lidový]] svádě každýho psáť si jmén i [[titul]]óv podla libovůli a snád [[Emo|nenáhlé nálady]] sic vzbohacuje jazyk ze straně jedné (slabika ''cm'' v slově [[Karel Schwarzenberg|Švarcmberk]] budiž popříkladě) a zhacuje geho ráz přirozenej v straně druhé. Tato skutečnost nemohla uniknout ani hradním kancléřům: [[Kurvy v obilí|Žitovi]], [[Palec|Palečkovi]], [[Darwinova teorie lichých ponožek|Hájkovi]], Jáklovi a Šloufovi. Okamžitě nechali [[Karel IV.|Císařpánu]], který je mimochodem rozený Václav a své [[Miloš Zeman|druhé jméno]] přijal až později, podepsati výnos psaný [[Henryk Lahola|hlaholicí]], že [[jazyk]] je dán od [[Václav Klaus|Pánaboha]] zrovna jako [[církev]]ní majetky a že se nevyvíjí.

Někteří jazykově zdatní chovanci slavných ústavů (Bohnice, [[Opava]], [[Německý Brod|Havlbrod]]...) poukazují v posledních desetiletích stále hlasitěji na fakt, že některá slova související s vládou (wlád) a státem (stát) ukradlo očividně divoké české obyvatelstvo ze substrátu snad rašelinového neb [[Kelti|keltického]] původu, a vyvozují z toho, že první slovanští vyhnanci v Čechách museli přijít do [[Contactus|kontaktu]] se zazobanými [[Irsko|Iry]], velkostatkářskými to majiteli vší půdy, kteří pro vrozený odpor k písemným smlouvám o majetek záhy přišli a odstěhovali se na Moravu právě včas, aby stihli položit podezdívku do základů budoucích [[Velká Morava|velkomoravských]] [[kostel]]ů. Genetici nadále dokládají, že pouze ve Středních a Náchodních Čechách a západním Irsku se vyskytuje jistá vzácná, pouze a jenom kontaktem poplivaných dlaní přenosná pohlavní choroba. Hlavní (ne)výhodou této lingvistické slátaniny je kritický nedostatek sedativ v inkriminovaných pavilonech výše zmíněných ústavů.

Gramatika českého jazyka je zajímavá snad jen tím, že neobsahuje žádná pravidla, ale výhradně a pouze výjimky (též vyjímky či jímky). Dokonce výjimky z výjimek a výjimky z výjimek z výjimek... Pro češtinu je též typická sveřepá tendence nepoužívat pokud možno žádné samohlásky (snad vliv psané hebrejštiny?) a dále naprosto neúnosná koncentrace nevyslovitelných zvuků mezi nimiž vévodí nechvalně proslulé písmeno '''[[ř]]'''.

V dějinách nebyl zaznamenán případ jediného Čecha, který by systém výjimek, na kterém je čeština postavena plně ovládal, což lze ovšem pokládati za nezvratný důkaz teorie původu češtiny coby válečné šifry. Za vše hovoří kontumační výsledky bitev obránců [[Jan Hus|Husovy]] [[Reforma pravidel českého pravopisu|reformy pravopisu]], tah legií přes celou [[Novoperdelkinskotěrkenskaněvskoje-Nevyslovitelnoje|Sibiř]] bez toho, že by jim někdo rozuměl, i hněv soudobých [[hokej]]istů pramenící z neustálého komolení jejich jmen. V poslední době je díky působení [[Americká univerzita v Elbonii|Univerzity 17. listopadu]] čeština coby tajný jazyk populární zejména v [[Afrika|Africe]], například sloužila při tajném dorozumívání aktérů jednoho z mnoha vojenských převratů v Guinei-Bissau.