Po našymu: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Po našymu (editovat)

Verze z 17. 3. 2015, 01:57

Odebráno 5 673 bajtů ,  17. 3. 2015
Obsah stránky nahrazen textem „Chyba Toma404: Mozek nenalezen“
(ś -> š v "citátu")
značka: rollback
(Obsah stránky nahrazen textem „Chyba Toma404: Mozek nenalezen“)
značka: sourceedit
Chyba Toma404: Mozek nenalezen
[[Soubor:Bystrzyca.JPG|thumb|Přesto zde najdeme i české nápisy]]
 
{{Quote|Tu se mówi po našymu a esi se ci to niepodobo, tak možeš iść srać.|anonym}}
 
'''Po našymu''' je jazyk, který je rozšířen na území [[Těšínsko|Těšínska]]. Jeho mluvčí by se dali rozdělit do dvou skupin:
 
* příslušníci [[Polsko|polské]] menšiny
* čeští voliči [[KSČM]]
 
Obě tyto skupiny se spolu do krve rvou a nenávidí, třebaže hovoří prakticky stejným jazykem (podobně jako [[Srbsko|Srbové]] a [[Chorvatsko|Chorvati]]). Rozdíly se nesou zejména na úrovni slovní zásoby. Pokud například při návštěvě polského klubu řeknete ''[[čaj]]'' místo ''herbata'', budete okamžitě vyhozen na [[Mrazák|mráz]], zmlácen a počůrán [[pes|psy]]. Při podobných šarvátkách musely už nesčetněkrát zasahovat modré přílby [[OSN]] a [[Těšínsko]] je dnes považováno za nárazníkové pásmo.
 
 
 
== Ortografia (Pravopys), slovní zásoba, fonologie ==
 
'''Po našymu''' je jediným z indoevropských [[Jazyk|jazyků]], který se může chlubit tím, že nemá kodifikovanou psanou formu. Na podobné úrovni vývoje se nachází už jen pár jazyků kanibalských kmenů na Papui – Nové Guinei. Neexistence psané formy v praxi znamená, že si můžete psát, jak chcete – [[Polsko|polským]] pravopisem, [[Česko|českým]] [[pravopizmuz|pravopisem]], [[Шалинград|azbukou]], [[eidepolkyceN|pozpátku]], shora dolů, hebrejskými kvadráty nebo [[arab]]skými klikyháky.
Například úvodní citát (v překladu „tady se mluví po našymu a pokud se ti to nelíbí, můžeš jít kálet“) se dá napsat různými způsoby:
 
* Tu se muvi po našymu a eši se ti to něpodobo, tak možeš išť srač.
* Tu se mówi po naszymu a esi se ci to nie podobo, tak możesz iść srać.
* Ту се муви по нашыму а ешьи се чьи то неподобо, так можеш ишьчь срачь.
* Του σε μουβι πο νασυμου α εσι σε τι το νιεποδομπο, τακ μουζες ιστζ σρατζ.
* תו סה מובי פו נשימו אה אשי סה תי תו נפודובו, תק מוז'ש איש סרת
* .طو سة موي پو نشمو ا اسي سة تي تو نيپدبو, تك مژش ئصچ سرچ
 
Slovní zásoba je čerpána ze všech [[Jazyk|jazyků]], kterými hovořily armády, jež kdy [[Těšínsko|Těšínskem]] prošly. Je normální, že pro jednu věc existují až dva nebo tři termíny, například ''wlak – cug – pociąg''. Z toho plyne spousta zmatků, kterým jsou mluvčí vystaveni:
 
''* Jak se tam dostanymy?''<br>
''* Pojadymy cugym.''<br>
''* Cugym? Jo se myśloł, že pojadymy wlakym.''<br>
''* No dyć ci to mówim, že pojadymy pociągym.''<br>
''* Ale před chwilum žeś mówił, že pojadymy cugym.''<br>
''* Wiyš co, kašlymy na to. Pujdymy račej cufus.''<br>
 
Co se týče výslovnosti, tak ta se pohybuje někde mezi [[Čeština|češtinou]], [[Polsko|polštinou]] a šustěním papíru. Rozdíly ve výslovnosti se projevují nejen na úrovni měst, ale nezřídka i na úrovni čtvrtí a jednotlivých [[hospoda|hospod]]. Vzhledem k tomu, že existuje asi sedmnáct způsobů výslovnosti hlásky ''š'', dokážete podle ní zpravidla určit, kde dotyčný mluvčí bydlí, co rád pije a zda v dětství prodělal plané neštovice.
 
Je nutno podotknout, že tento jazyk je pro okolní obyvatelstvo nesrozumitelný. Představme si situaci, že přijedete do [[Praha|Prahy]] a ve večerce požádáte prodavačku o dva rohlíky: „Mógła byście mi dać dwa rožki?“ S největší pravděpodobností se vám dostane odpovědi: „Promiňte, ale já nerozumím polsky.“ Pokud totéž přání vyslovíte v krámku ve Varšavě, zcela jistě uslyšíte: „Przepraszam, ale nie mówię po czesku.“ Zvláštnost tohoto faktu je navíc podtržená tím, že si mezi sebou, jak už bylo zmíněno, někdy nerozumí ani rodilí mluvčí.
 
Na to navazuje další specifikum tohoto jazyka. Nejenže si rodilí mluvčí nemusí rozumět mezi sebou, v některých případech dokonce nerozumí ani významu samotných slov nebo slovních frází. Existují, byť výjimečně, i fráze, jejichž význam je i rodilým mluvčím stále záhadou. To jim ale nebrání v tom, aby je směle používali, a tak tyto fráze stále přežívají. Žádný jiný jazyk na světě naní takovou anomálií znám. Příkladem takové fráze je například "Gupi, na šarego bobu", jejichž význam doposud nikdo nepochopil, a přesto je stále poměrně používaná.
 
== Užitečné fráze ==
 
'''''Moji wznošadło je pełne wyngořów.'''
Mé vznášedlo je plné úhořů.
 
'''''Mocie co na pići?'''
Máte něco k pití?
 
'''''Čeść, stary.'''''
Dobrý den.
 
'''''Jak u ciebie, kurde?'''''
Jak se máte, pane?
 
'''''Idź do dupy.'''''
Děkuji vám.
 
'''''Niemów gupie, bo dostanieš po pysku.'''''
Nejsi-li tázán, mlč.
 
'''''Doniyś nóm dwa piwa.'''''
Dal bych si jedno frappé, prosím.
 
'''''Kaj se tu mogym wyjscać?'''''
Mohu se vás zeptat, kde máte toaletu?
 
'''''Dřistu, chlastu až ku miastu.'''''
Myslím, že to, co říkáte, neodpovídá realitě.
 
'''''Kurdebele, jo se na to wyserym.'''''
Jsem již unaven.
 
'''''Dobry, mocie [[bobr]]y? Mómy, ale niezpředómy!'''''
Dobrý den, máte bobry? Máme, ale neprodáme!
 
'''''Niedřystej!'''''
Nemluv hlouposti.
 
'''''Ty [[Perun|pierune]]!'''''
Šarlatáne!
 
'''''Kvit'''''
Alkohol (z angl. Quit)
 
==Když nerozumím==
*[http://slowniki.tejo.pl/index.php?a=list&d=15&t=dict&w1=A Malý slovník]
*[http://www.blaf.cz/index.php?body=slovnik Slovník ponaszymu]
 
[[Kategorie:Jazyky]]
 
{{Jazyky}}
Neregistrovaný uživatel
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/154715“

Navigační menu