Život člověka: Porovnání verzí

Na rozdíl od ostatních [[živočichové|živočichů]] o sobě [[člověk]] tvrdí, že je obdařen rozumem[[rozum]]em. Zda by mu byl tento údajný rozum ku prospěchu, těžko posoudit, někteří lidé neustále pátrají po smyslu života. Není-li pak lepší prožívat život tak říkajíc na [[IG Farben|plný plyn]], proskotačit jej, než si lámat hlavu neřešitelným? Nakonec sám život přináší odpovědi na řadu otázek a je jen na každém, jak s ním naloží. Jediná omezující věc je délka života. Život sám pak lze rozdělit zhruba do těchto tří etap: mládí, produktivní věk a stáří. Podívejme se trochu blíže na některá specifika jednotlivých etap.

Datuje se narozením člověka a končí jeho vstupem do praktického života. Mladý člověk je od narození neustále vzděláván (tzv. peskován), poučován (tzv. opět peskován), vychováván (tzv. zase peskován), což zvláště v období [[puberťák|puberty]] těžce nese. Vztah ke starším je veskrze skeptický až negativní. Že by se měl někomu podřizovat pociťuje jako příkoří. <span style="background-color: #DAFDFD;">Staří jsou obecně blbí, ničemu nerozumí, pořád by jenom poučovali, zakazovali, nakazovali a vůbec...</span> Pravdu mají odborníci, kteří tvrdí, že zkušenost je nepřenosná. Mladý člověk slyší, ale nedbá. Každý mladý člověk si musí zpravidla nabít hubu, aby přišel na to, že staří tentokrát (výjimečně) planě nekecali, patří to zkrátka k životu[[život]]u. Po jisté době společnost uzná mladého člověka dostatečně vzdělaným a zralým a vykopne ho do tak zvaného praktického života. Tou dobou je mladý člověk plný [[Kofola|šťáv]], [[Wobenzym|zdraví]], [[Erekce|elánu]], [[Jehovisté|nadšení]], [[Jiří Paroubek|zásad]], [[Henryk Lahola|zápalu]] a [[Novoroční předsevzetí|dobrých předsevzetí]] o tom, jak změní a napraví [[Země|svět]].