|
[[Soubor:Mrtek.jpg|thumb]]
'''Koupák obecný''' (''fuskus sandalus'') – je známý tažný lichokopytník z čeledi řízkožravých. Vyskytuje se téměř na celém území střední a východní Evropy, zejména na Klatovsku. V teplých měsících (červenec až srpen) [[migrace|migruje]] ve velkých pospolitostních jednotkách směrem na jih ([[Chorvatsko|Chorvatské]] pobřeží, Marsa alam, Agadir, Antalya, Tunis). Koupák obecný je tvor velmi nesynatropní a velmi nerad se zdržuje v blízkosti lidských obydlí.
[[Soubor:Koupák_obecný.jpeg|thumb|upright|Koupák obecný]]
== Popis ==
'''Koupák obecý''' patří mezi největší zástupce své čeledi. Samci dorůstají 175 – 230 cm v pasu a jejich hmotnost se pohybuje mezi 180 – 260 kg. Samice jsou oproti samcům značně korpulentnější, dorůstají 190 – 260 cm v pasu a dosahují hmotnosti mezi 150 – 270 kg. V kohoutku dosahuje koupák obecný výšky 160 až 180 cm. Velikost i hmotnost je však velmi proměnlivá a viditelně se liší mezi jednotlivými poddruhy, kdy nejtěžší '''Koupák obecný, párkožrací''' (''klobasus konzumus'') může vážit až 320 kg, oproti tomu koupáci žijící v méně příznivých podmínkách mohou dorůstat pouhých 150 cm a vážit sotva 100 kg. Koupák obecný se vyznačuje hustě zarostlým zavalitým tělem a lysinou na temeni hlavy (pleskovka). Hlavu poté tvoří zploštělý čumák a tlama s mnoha, obvykle třemi až čtyřmi zuby.
== Stavba těla ==
Nejtypičtějším znakem pro samce jsou obloukovité ''kapsuly'' vsunuté do polytrimatylentereftalátového vaku umístěného na zadních nohách (tzv. ''[[Proč se nenosí ponožky v sandálech?|fusekle v sandálách]]''), a které každý rok, obvykle začátkem zimy, shazuje. V období [[Vánoce|vánoc]] dorůstají kapsule nové, které mají velmi tvrdou látkovou základnu a jsou velice '''termostativní''', ovšem tuto schopnost postupem času ztrácí, kvůli radioaktivní složce, která se v nohách, vlivem zvýšené letní potivosti vytváří. Dalším důležitým znakem (nejen u samců) je nebývale hustá '''srst''', přes kterou lze místy spatřit pozůstatky bílé náprsenky (lidově: sokolský nátělník). Viditelná je pak funkčnost potových žláz, která svým působením vytváří na přechodech předních končetin a trupu (podpaží) obloukovité tmavé ornamenty, které dle zoologů slouží k vábení samičky v době námluv. Samice se vyznačují výrazně zvýšeným obvodem hrudníku, který však mnohdy není čistě anatomického původu. V případě ohrožení je možné v této části těla uschovat životně důležitou potravu (např. [[paštika|paštiku]]). Samice jsou povětšinou plaché povahy, ovšem v případě ohrožení rodu, či mláďat jsou schopny velmi agresivních výpadů, při kterých obvykle používají i primitivních nástrojů ([[Uherák|štangle salámu]], [[Zemědělství#vidle|vidle]]) a jsou schopny ublížit i ''[[člověk]]u''!
== Rozšíření ==
Koupák obecný je rozšířeným a v mnoha zemích i hojným druhem '''řízkožravců'''. Obývá prakticky celou východní Evropu (včetně [[Slovensko|Slovenska]]), zcela chybí pouze v její nejsevernější části. Na území Slezska obývá její střední a západní část a zasahuje také na území [[Moravistán]]u. Koupák obecný žije v naprosté symbióze s '''Krokodýlem nafukovacím''' a '''Kachničkou koupací'''.
== Ekologie ==
Samci se mimo říji sdružují většinou ve velkých tlupách na malém území (tzv. '''pajzlech''' či '''putikách'''). Samice jsou spíše introvertní a starají se o stádo, nicméně není neobvyklé shledat samici i v samčích uskupeních.
== Potrava ==
Koupák obecný je řízkožravý nepřežvýkavec. Složení potravy je závislé na roční době, ovšem nedílnou součástí stravy je hlavně '''[[uherák|uherský salám]]''' a '''chleba s paštikou''', které spásá obvykle ve velkých smečkách na pobřeží Jaderského a Rudého moře. Nedílnou součástí potravy je vitamin B obsažený v [[pivo|pivním]] roztoku.
[[Kategorie:Vyžraní lidé]]
[[Kategorie:Lichokopytníci]]
[[Kategorie:Voda]]
[[Kategorie:Člověk (druh)]]
| 