180
editací
Principiální teorie strunových imaginarit: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Strunové pohlcení
značka: sourceedit |
značka: sourceedit |
||
|
Ve většině případů ( <math>98.17\overline{666} \ %</math> ) dojde k pohlcení, protože okamžik času, během kterého srážka strun probíhá málokdy stačí k tomu, aby se struna deformovala.<br />
Při strunovém pohlcení se nejdříve obě struny navinou samy na sebe a tím vzniká nový svinutý vesmír v té nejjednodušší formě, ve které může existovat, v bezrozměrné kružnici. Tyto vesmíry jsou ale značně nekonzistentní a první trhlina která zde vznikne způsobí protržení celého mini-vesmíru. Ten se setká s naším vesmírem a v důsledku prudkého roztažení z nuly na dvanáct rozměrů se zhroutí. Tím za vzniku dvojrozměrné imaginární brány mini-vesmír expanduje do obrovských rozměrů a zničí tím sám sebe. Z jednorozměrné membrány resp. struny tedy za pohlcení vzniká dvojrozměrná membrána:<br />
<math>1 \to 2</math><br />
Toto nás přivádí k otázce, co se stane při pohlcení dvou imaginárních dvourozměrných membrán. Nejdříve je třeba si uvědomit pár věcí. Za prvé, u jednorozměrných brán neboli strun vzniká maximální strunový stav poloměrů za poloměru o velikosti jedna, protože podle výše uvedené rovnice je <math>\mathfrak{Q}</math> rovno počtu rozměrů, to znamená jedna. U dvourozměrných membrán je ale situace jiná. <math>\mathfrak{Q}</math> je zde rovno dvěma. Protože oba poloměry se musí rovnat řešíme rovnici:<br />
<math>\mathfrak{r}=\frac{2}{\mathfrak{r}}</math><br />
Jejímž kořenem je druhá odmocnina ze dvou.
==Brnkni také na ==
| |||