Syndrom vyhoření: Porovnání verzí

'''[[Jan Hus]]'''. Tento pražský [[univerzita|vysokoškolský]] pedagog a kazatel svými nadřízenými moudře poslán na rekreaci k Bodamskému jezeru. Bohužel nerespektoval doporučení doktorů, ani svého přítele krále Zikmunda, a i v malebné Kostnici zapáleně pracoval ve dne v noci, nedbaje neblahých známek únavy a emoční vyprahlosti. Začátkem července 1415 tak došlo nejhoršímu a Jan Hus i se svými [[Kniha|knihami]] vzplanul takovým plamenem, že ani [[Hasiči|požárnický koncil]], který se zrovna ve městě tou dobou konal, kněze nedokázal uhasit. Požárníci však aspoň zabránili rozšíření požáru tak, že Husa a jeho ještě hořící knihy vhodili do Rýna. Na připomínku toho, že není radno tolik pracovat, se v Česku slaví 6. července [[Státní svátky České republiky|svátek]].

 

 

'''Buddhističtí mnichové'''. Nadměrně častý je syndrom vyhoření v [[Gautama Buddha Gang|buddhistické tradici]]. Například v 60. letech 20 století došlo k několika sebevzplanutím ve [[Vietnam|Vietnamu]] (např. Thích Quảng Đức), podle některých v souvislosti s nadměrným stresem spojeným s [[Vietnamské bistro|velkou neúrodou rýže]], která tou dobou Vietnam postihla, takže země závisela na humanitárních dodávkách od [[USA]] a [[SSSR]]. Největší známá epidemie syndromu vyhoření zasáhla roku 2009 [[Tibet]]. Oběti plamenů z řad buddhistických mnichů se odhadují na více než stovku a ani v roce 2015 se nezdálo, že by epidemie měla polevit. Přes nedostatek důkazů o infekčnosti syndromu vyhoření [[Čína|čínské]] [[úřad|úřady]] raději celou oblast preventivně izolovaly a mnichům důrazně doporučují ustat v usilovném studiu a používání modlitebních mlýnků, a vyrazit aspoň na chvíli za zábavou třeba do slunné [[Indie]].