Husité: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Husité (editovat)

Verze z 14. 4. 2020, 09:37

Odebráno 8 385 bajtů ,  14. 4. 2020
Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.
(oprava hrubek/překlepů v úvodu a prvních dvou kapitolách; necylinkování; odkazy na jiné články podobné tomtu; šab. terorismus)
(Jsem já to ale pěkný debil vypatlaný. Odstranil jsem obsah stránky.)
značka: vyprázdnění
{{Podobné|Kališníci}}
[[Soubor:muslim.jpg|thumb|Jan Želivský]]
[[Soubor:Vozovahradba.jpg|thumb|Rekonstrukce vozové hradby]]
[[Soubor:HugozPaynsu.PNG|thumb|Veleslavný obraz ''Križáci'', který po své první bitvě za křižáky nakreslil slavný malíř [[Vincent van Gogh]]]]
 
'''Husité''' (nebo také kalašníci) byli [[náboženský fanatismus|náboženskou fundamentalistickou]] extrémistickou teroristickou skupinou působící na území dnešní [[Česko|České republiky]].
 
Všichni husité si zakládali na [[myšlen]]kách [[Jan Hus|Jana Husa]], kterému vadilo, jaké má církev prachy z různých nekřesťanských činností jako jsou [[zkr.|např.]] prodej odpustků nebo [[kapitalismus|vlastnění půdy]]. Někteří venkovští [[vidlák|vidláci]], kterých byla mezi husity valná většina, nepochopili Husova slova a byli řádně nakrknutí z toho, že církev prodává za [[peníze]] odpuštění hříchů, a oni si to nemohou dovolit a budou [[se]] tak navěky smažit v ohni pekelném. Takto frustrovaní občané popadli své [[vidle]] a vydali se řezat kdekoho, hlava-nehlava, každého kdo měl více než [[oni]] (tedy takřka kdokoliv), protože považovali za nekřesťanské, že feudálové mohou hřešit jak si zachtějí, zatímco lid si musí dávat velký pozor, aby nezabili, nekradli nebo nezesmilnili, případně aby nevyznávali [[Perun|pohanské bohy]], což bylo mezi [[Češi|Čechy]] vcelku běžné.
 
Do čela husitských vidláků se postavil muž, proti kterému je celá [[al-Káida]] jenom parta [[škola|školáků]] hrajících si s petardami a letadýlky – jistý [[Jan Žižka z Trocnova]]. Husitští bojovníci často porušovali základní zásady rytířství. Nebáli se zaútočit v poměru třeba i sto na jednoho, což Žižka demonstroval svým citátem „''Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte''“. Samozřejmě mezi husity byli také výjimky, [[zkr.|tzv.]] '''umírnění husité''', ke kterým se nyní hlásí většina současných vyznavačů jejich víry např. [[Václav Klaus]], Václav Klaus mladší, [[Jiří Paroubek]], [[Miloš Zeman]] nebo Václav Klaus nejmladší.
 
== Pražská defenestrace ==
Pražská [[defenestrace]] byla reakcí militantního zfanatizovaného davu vedeného extrémistickým kazatelem Janem Želivským, kterému pravděpodobně už došla trpělivost s takovými darebáky, kteří chápali, že jeho kázání je jen spousta [[HateFree|nenávistných keců]]. Pražáci vše tradičně svedli na [[politik]]y a vyzbrojili se vidlemi a podobným [[Bazmek|nářadím]] (kopí, pohrabáče, klacky, sudlice, guma od práskačky, útočná lžíce) a vydali se splnit touhu každého Čecha, kterou je vyházet papaláše z [[Windows|okna]]. Vybrali si radnici na Staromáku, protože byla [[Franta Pepa Jednička|první]] na ráně. Husitští chuligáni vtrhli dovnitř a celou radu vyházeli na předem připravená kopí svých spolubojovníků. Pražská defenestrace je významnou událostí českých dějin hned ze dvou důvodů – jednak začaly husitské války a jednak poznamenala český národ na celá budoucí staletí vynálezem na tyči opékaných špekáčků.
 
== Založení Tábora ==
[[Soubor:Russia+WWII-Lamenting the dead.jpg|thumb|Bitva u Sudoměře ukázala taktickou zdatnost husitů a lehkovážnost křižáckých mužů]]
{{Viz také|Střetnutí u Tábora}}
 
Husité po defenestraci načas dosáhli svého cíle, krále Václava IV. trefil šlak, Zikmund odtáhl a v [[Praha|Praze]] si každý mohl vykládat náboženství po svém. Nejtvrdší jádro extrémistů (ti nejchudší a nejméně vzdělání) však stále nebylo spokojeno a rozhodlo se odejít z hříšné Prahy a založit novou utopickou společnost v [[Jihočeské matky|jihočeských]] bažinách, řízenou podle takzvaných „Božích zásad“. Založené město pojmenovali „[[Tábor]]“ podle místa, o kterém slyšeli od svého kněze, který od své neteře slyšel, že se o něm píše v [[Bible|Bibli]]. V Táboře panoval vcelku [[Jiří Ovčáček|jednoduchý]] [[KSČM|komunismus]], ve kterém všichni složili dokupy všechno co měli, v dobré víře, že z toho něco někdy ještě uvidí. V čele Tábora stála rada několika vyvolených, kteří se starali o pravidelnou vymývárnu [[Mozek|mozků]] a náležité spotřebování hromady jídla, než se stačí zkazit. Jedním členem této rady byl výše zmíněný [[Jan Žižka z Trocnova]]. Tábor a jeho okolí husité zakrátko vyjedli a byli nuceni pořádat loupežné výpravy do vzdáleného okolí. Místním pánům však časem začala docházet trpělivost s řáděním kacířských hord a vytáhli proti nim s vojskem, což vedlo k bitvě u Sudoměře, kde došlo poprvé k použití podlé taktiky vozové hradby, která spočívala v tom, že bojovníci byli ukryti ve vozech, zatímco jejich ženy byly až po pás zabořeny v rybničním bahně a čekaly, až se na ně nadržení rytíři vrhnou. Husité toho využili a do jednoho křižáky v bahně ubili. Toho jednoho poté opekli a snědli.
 
== Křížová výprava ==
{{Viz také|Křižácké výpravy}}
 
Drzost husitů nanejvýše pohoršila Zikmunda Lucemburského (který byl naprosto legitimním českým králem) a požádal papeže o vyhlášení křížové výpravy což bylo v té době asi tak jednoduché jako dnes zavést státní maturity, jen bez toho papírování. Rytíři z celé [[Evropa|Evropy]] nasedli na [[dvounohý kůň|koně]], zamkli své [[Manželka|manželky]] na dva [[Opočno|zámky]] a vyjeli bojovat za svou spásu podle hesla "Zabte je všechny, bůh už si je přebere". Zakrátko dorazili k [[Praha|Praze]] ovládané umírněnou větví husitů která vznášela konkrétní požadavky a dokonce nepálili [[:Kategorie:Literatura|knihy]] (což je obdivuhodné). Ti požádali Žižku a jeho hordy o pomoc při obraně Prahy. Husité se opevnili na kopci zvaném Vítkov, kde podle svých slov jich sto porazilo tři tisíce křižáků. Některé [[VTN|výzkumy]] však tvrd,í že tři tisíce husitů porazilo sto křižáků.
 
== Období anarchie ==
Po ubránění Prahy si husité zase vzpomněli, jací jsou ti druzí hříšníci a musejí být smeteni z povrchu zemského. Tehdy začalo období jakési [[anarchismus|anarchie]], ve které každý tvrdil, že on jediný je pravý křesťan a je odhodlán vést [[svatá válka|svatou válku]] se svými následovníky proti komukoliv, kdo podle jejich názoru není. Nejvýznamnější z těchto skupin byli husité z Prahy, takzvaní Pražáci a Husité z Tábora, takzvaní Táboráci podle toho jak často dělali z knih, kostelů a adamitů táboráky. V této době vedl Žižka svá vojska do mnohých dalších bitev, z nichž stojí za to uvést bitvu u Domažlic, kde se nepřítel natolik zalekl [[opilec]]kých hlasů českých [[Pivo|pivařů]], že z bojiště raději utíkal. Žižka však nebyl vždy takto úspěšný a v jedné ze svým bitev také padnul. Na Žižkovo místo ve vedení extrémistických vojsk stanul Prokop Holohlavý (''Procopus the Skinhead''), který proslul svojí pečlivě udržovanou pleší.
 
== Bitva u Lipan ==
Po tolika letech války intelektuálně založení Pražáci pochopili, že [[Palacký|sepisováním knížek]] a hromaděním mrtvol dalších a dalších křížáků ničeho nedosáhnou a rozhodli se jednat s katolíky o likvidaci vidláckého vojska. K tomuto došlo v Bitvě u Lipan, kde se husité poprvé a naposled poučili, jak je hloupé pěšky pronásledovat jezdce, kteří jsou ještě k tomu v přesile a lépe vyzbrojení. Bitvou u Lipan tak skončily husitské války, které jsou unikátní tím, že jsou jediné války, ve kterých Češi bojovali sice pro pitomost. Zato ale zcela dobrovolně.
 
== Dále čtěte… ==
*[[Dějiny rodu Schwarzenbergů]]
*[[Jak zkalil Žanek Husa v Pakostnici]]
*[[Jak Žanek Žižkové šeredně vybóchal křížatý]]
*[[Řád templářů]]
*[[Středověk]]
*[[Nejtragičtější události českých dějin]]
 
<gallery>
Soubor:kalasnici.jpg|Husitská korouhev zobrazující [[kalašnikov|kalach]]
Soubor:Taliban.jpg|Husitští bojovníci na vozech
Soubor:ČSSR znak.png|Husitská pavéza
</gallery>
 
{{Terorismus}}
[[Kategorie:Historie]]
[[Kategorie:Husité| ]]
[[Kategorie:Česko]]
Neregistrovaný uživatel
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/203570“

Navigační menu