Potenciálně existující chemické sloučeniny: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
oprava
(... parciální necyklopedizace)
(oprava)
Potenciálně existující chemické sloučeniny rozdělujeme na sloučeniny neexistující a vymyšlené. Vymyšlené se od těch neexistujících liší tím, že jejich neexistenci dosud nikdo nebyl schopen potvrdit, ačkoliv jejich existence nikdy nemůže být vědecky dokázána.
 
Typickým příkladem potenciálně existujících chemických sloučenin je KCo<sub>2</sub>TiNa. Jde o nesloučeninu 2 [[Kokot]]ů s příměsí Tichého Nacisty. To neznamená, že by šlo o nesloučeninu tvořící tělo člověka žijícího v blízkosti německých [[Ňaderná elektrárna|jaderných elektráren]], nýbrž jde jen o [[Prostějov|pouhoprostou]] pomůcku, jak si tuto sloučeninu zapamatovat. Konstitučně-monarchistický vzorec by se dal rozepsat jako KKTiNa, kde je samozřejmě potřeba k [[Drtík|drsníkům]] doplnit [[koks]]idy, aby nám vznikala chemicky nesprávně vyčíslená úvaha. Získáváme tedy potenciálně existující chemickou sloučeninu zvanou KOKOTiNA. Tomuto typu reakce říkáme tzv. koksigenace - zavázání koksidů na drsníky za zániku dvojmocných vazeb. Pro neuskutečnění takovéto reakce je třeba chladno, tma a velmi komplexní potenciálně neexistující chemická sloučenina triviálně zvaná 4,4-bis-Fulleren-2-"EEEH,to je Cystein"Septimum (viz. obrázek).
 
[[Soubor:eeeh.jpg|vlevo|náhled|XY-Septimum]]
rollback, Správci
9 145

editací

Navigační menu