Dobrodružství pana Kučery: Porovnání verzí

 

Reportáž shrnuje celý den pana Kučery.

 

Pan Kučera toho osudného dne vstal v 5 hodin ráno, aby byl na letišti dostatečně brzy pro svůj odpolední odlet na letiště Heathrow. Jelikož nenašel v lednici nic vhodného na snídani, rozhodl se rozmrazit si své taco s jalapeños papričky, které skladoval ve svém mrazáku od ledna roku 2003.

 

V 6:30 hodin odjel na [[Letiště Klementa Gottwalda|Letiště Václava Havla]].Ve veřejné části se stavil do KFC, jelikož mu nestačila snídaně. Při čekání ve frontě na svoji objednávku ucítil mírnou bolest ve střevech; tu se rozhodl ignorovat, jelikož si odlet do takové krásné destinace nechtěl ničím zkazit. Po dojezení svého jídla se z mírné střevní bolesti stala bolest těžko ignorovatelná, a tak se pan Kučera rozhodl jít na záchod. Po cestě na záchod si uvědomil, že si zapomněl odbavit své zavazadlo; poté, co tak učinil, byla již bolest velice nepříjemná.

 

V odletové hale šel na nejbližší toaletu, která byla ovšem, slovy pana Kučery, ''"v nepořádku.".'' Tak honem proběhl pasovou kontrolou, (zde zapomněl své příruční zavazadlo, které muselo být zkontrolováno, jelikož obsahovalo neotevřenou lahev Dobré vody) a vrhl se podle směrovek na další toaletu, která byla také zavřená. Naštěstí se poblíž nacházel další záchod, ke kterému se pan Kučera okamžitě přesunul; byl ovšem autofódr.

 

Panu Kučerovi již docházely síly. Už nebyl téměř schopen udržet obsah svých střev v sobě, a ještě k tomu se musel srát s tím, že u pasové kontroly zapomněl své zavazadlo. Naskytlo se ovšem trochu naděje - pan Kučera spatřil na druhé straně terminálu jiný záchod, ve kterém se očividně nacházeli lidé. Pan Kučera se tedy radostně rozběhl, aby se na záchod stihl včas dostat. Podlaha poblíž těchto toalet byla ovšem mokrá, a když se na ní pan Kučera dostal, tak spadl na hýždě, důsledkem čehož již nebyl schopen ovládat své svěrače a posral se. Po dopadu na hýždě strefil podlahu i svou hlavou, a na pár minut upadl do bezvědomí. Po probuzení zapomněl, co se mu stalo za posledních pár minut; jedna věc byla ovšem jistá: pan Kučera se posral, a teď letí do Londýna posranej.

 

Pan Kučera vstal a rozběhl se k nejbližším telefonům. Z navlhlé kapsy vytáhl svých posledních 50 korun; jeho peněženka se totiž stále nacházela v jeho příručním zavazadle. Vhodil tedy svoji zbývající hotovost do letištního telefonu, a už vytáčel číslo technického dispečinku ČSA; věřil totiž, že absence toalet na letišti byla způsobena leteckou společností ČSA. V telefonátu s ČSA popsal vše, co se mu stalo. Operátor Petr Dovole celou dobu pozorně poslouchal povídání pana Kučery, a několikrát se mu i omluvil. Pan Kučera v tomto telefonátu oznámil, že po návratu do ČR na letiště kvůli tomuto nažene televizi.

 

Pan Kučera něvěděl, jak tuto cestu zvládne. Věděl ovšem to, že zde po návratu udělá takový tóčo kolem toho, že se z toho poserou všichni taky. Nastoupil do letadla, ve kterém šel na záchod, aby se utřel a trochu i vyčistil své kalhoty. Při splachování toaletního papíru si nevšiml, že má jednu nohavici svých sundaných kalhot v toaletní míse, a tak společně s toaletním papírem zmizely i kalhoty. Rozhodl se jít na své místo. Naštěstí vedle něj nikdo neseděl, a tak nepřítomnost kalhot nikomu nevadila. Letušky ho sice několikrát upozornily, aby si nasadil kalhoty, pan Kučera jim ale několikrát pohrozil uděláním tóča, Čímž se jich zbavil.

 

Pan Kučera se o týden později vrátil do Česka, kde se rozhodl udělat tóčo (slíbil to operátorovi ČSA). Jelikož se mu do ničeho velkého nechtělo, z letiště odešel, našel si nejbližší telefonní budku a nahlásil na letišti bombu. No to bylo vzrůšo. On sem nahnal i televizi. No to bylo tóčo, když se zjistilo, že na letišti žádná bomba není.

 

Policie ČR vyhlásila pátrání po osobě, která na letišti nahlásila bombu. Hledání nebylo náročné, jelikož se pan Kučera stihl znovu posrat, kvůli čemuž telefonní budku vůbec neopustil. Při výslechu opakoval to, co již dříve sdělil technickému dispečinku ČSA. Jelikož byl invalida, tak nahlášení bomby už brali jako normální věc, a tak byl po výslechu propuštěn.

 

O pár dní později byl zkontaktován redakcí časopisu Blesk, která chtěla zveřejnit jeho příběh. Pan Kučera jim tedy vše sdělil, a jeho dobrodružství bylo publikováno.

 

'''K - pan Kučera'''