'''Debilita''' je(odborným velicelékařským závažnétermínem duševní'''konvenční onemocněníkokotismus''', kterýmneboli '''KK''') je postiženozávažná duševní porucha charakteristická rozštěpením, až 90%úplným lidskérozpadem populaceosobnosti. Mezi její hlavní projevy patří neschopnost vlastního nezávislého myšlení, nelogické jednání a, utkvělé nesmyslné bludy. Nejvýraznějším charakteristickým projevem jea zejména stádovité chování, kdy jedinec bezmyšlenkovitě dělá všechno to, co děládělají většina ostatních. Debil je schopen velmi omezeně používat mozek pouze tehdá, pokud se ocitnelidé v pozici,jeho kdy je od něj vyžadováno nějaké rozhodováníokolí. Typicky třeba na vedoucích pozicích nebo v politických funkcích. I v tomto případě je ovšem jeho jednání ve většině případů naprosto iracionální a často i společensky velice nebezpečné.
Výskyt této poruchy je velmi vysoký. Podle kvalifikovaných odhadů jí trpí nejméně 90% lidské populace. Přestože sama o sobě debilita není smrtelná, jedná se o nemoc, která si hned po běžných civilizačních onemocněných vyžádá nejvíce obětí na životech, protože osoby postižené debilitou velmi často dělají věci, které připraví o život někoho jiného, případně nezřídka i je samotné. Velmi snadno se nechají zmanipulovat absolutně ke všemu. Dokonce i tomu, aby se mezi sebou vzájemně zabíjely. Debilitě lze přičíst prakticky veškeré oběti všech válek v lidské historii. Z toho vyplývá, jak moc je tato duševní porucha společensky nebezpečná.
Tato duševní porucha má velice závažné důsledky pro celou společnost. To platí obzvláště, pokud se velký počet osob trpících touto nemocí dostane do vysoké politiky. Výsledkem je pak zpravidla pokles životní úrovně a v nejhorších případech i války.
== ProjevySymptomy ==
Prvním znakem počínající nemoci je rozpad osobnosti, ke kterému začíná docházet již vpřed dobědesátým zahájenírokem školní docházkyživota. Dítě přestávápostupně býtztrácí samosvojí seboupřirozenost a postupně se čím dál více stává tím, čím jsounapodobuje jehosvé vrstevnícivrstevníky. Chce mít stejné hadryoblečení jako oni, stejný mobil, poslouchat stejnou hudbu, apod. Tyto projevy zesilujídosahují obzvláštěsvého vrcholu v období puberty. V dospělosti se pak nemoc již stabilizuje a se stoupajícím věkem má tendenci se spíše naopak zmírňovat, přičemž u některých jedinců dojdedochází dokonce k úplnémuaž vymizeníke tétospontánnímu poruchyuzdravení.
Jak se debilové projevují hodně záleží především na jejich sociálním postavení. Jeden rys však mají společný: '''vždy jdou s davem.''' Proto se osoby trpící debilitou také někdy příznačně nazývají '''tupé ovce.''' V jejich chování se objevují charakteristické patologické vzorce:
|