Královecký kraj: Porovnání verzí

Po rozpadu SSSR v roce 1991 území zůstalo součástí Ruska jako jeho exkláva. Na místní ekonomice se velmi negativně podepsalo přistoupení sousední Litvy a Polska do Evropské unie v roce 2004. Celá oblast se tak dostala do izolace, začala se zhoršovat ekonomická situace a narůstat nezaměstnanost. K dalšímu zhoršení došlo po snížení stavů místní ruské vojenské posádky, která zaměstnávala mnoho místních obyvatel.

 

K oživení došlo až s přidělením statusu ''speciální ekonomické zóny'', díky níž mohou firmy platit snížené výrobní daně. Od té doby postavily v oblasti své závody například automobilky GM, BMW či Kia. Pozitivní vliv mělo rovněž oživení turismu a lázeňství na pobřeží Baltského moře. V roce 2007 došlo k otevření nového civilního letiště.

 

K velkým změnám došlo po potupném pokusu o ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022. Dne 30. září 2022 se staly 4 ukrajinské oblasti z větší části okupované Ruskem (Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast) součástí Ruské Federace na základě pseudoreferenda o připojení k Rusku. Výsledky referend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány. S výjimkou Luhanské oblasti navíc Rusko území žádné z oblastí zcela nekontrolovalo.

 

Tím, že [[Rusko|Ruská federace]] připojením oblastí, která nekotrolovala a ani nedefinovala jejich hranice a rozsah, de facto zpochybnila hranice vlastního státu. Toho právoplatně využila [[Česká republika]], která na počest svého panovníka Přemysla Otakara II. vyjádřila nárok na celou do té doby Kaliningradskou oblast. Referendum o připojení se konalo v prvních dnech října 2022 s výsledkem 98,83% ve prospěch připojení se k České republice. Velký vliv na výsledek referenda měl fakt, že probíhala mobilizace kvůli konfliktu na Ukrajině a obyvatelstvo se nechtělo stát kannonfutrem a následně hnojivem pro Ukrajinskou půdu. Obyvatelstvo si tedy během tohoto referenda zachránilo život. V následujících dnech se místní sídla začala přejmenovávat a začala se psát pozitivnější historie nově vytvořeného Královeckého kraje. Místní původní obyvatelstvo se poté začalo od zbytku Ruska distancovat a začali si říkat Post-rusové. Etymologové spekulují, že to může mít za následek obnovení Prusů jako etnika či národa.

 

Tweet sdílel i český poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský, který jej doplnil slovy „A pak nemilujte Poláky.“ Přestože se jednalo o satiru, ruský zpravodajský web EurAsia Daily vzal slova poslance Zdechovského vážně a napsal, že „europoslanec navrhl rozdělení Kaliningradské oblasti mezi Českou republiku a Polsko“ a o příspěvku informoval jako o reálném návrhu.

 

O satiru se rozhodně nejednalo. Referendum v roce 2022 bylo až překvapivě rychlé a připojení celé bývalé Kaliningradské oblasti k České republice se uskutečnilo sametově, jak jen to Češi umí. Ihned po referendu byl na pozici hejtmana Královeckého kraje, a to i přes eminentní snahu Jany Bobošíkové se sama nanominovat, jmenován dosavadní starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Důvodem byla jeho schopnost důkladně komunikovat s ruskojazyčnými státními novináři. Pro prosazování své politiky z pozice hejtmana Královeckého kraje si vzal s sebou multikáru, která odstrašila veškeré zbylé snahy ruských tajných služeb na svém již bývalém území. Bývalé jednotky ruské armády, které doposud operovaly na území bývalé Kaliningradské oblasti, se ze strachu z multikáry denacifikovali. V té době již Litevští silničáři začali přepisovat dopravní značky na správný historický název města Královec. Česká armáda během dne projela spřáteleným Polskem v kolonách, ve kterých nesměl chybět kamion převážející plzeňské pivo, a do druhého dne obsadila všechny vojenské objekty doslova s lahváčem v ruce. Anexe byla fakticky dokončena.

 

Důsledkem referenda a následné anexe byly i další politické události. Ministryně obrany ČR Jana Černochová v opuštěných loděnicích založila Baltskou flotilu Námořnictva České republiky, která se zavázala k ochraně zájmů a obyvatel ČR včetně nově připojeného kraje, a zároveň zájmů spojenců z EU a NATO. Prezident USA Biden během jednání s ministrem zahraničí Janem Lipavským uvítal nabídku na vybudování základny armády Spojených států v Královeckém kraji. Češi dodali jedinou podmínkou, a to že součástí základny bude i radar. Miloš Zeman druhý den po anexi navštívil Královec a slavnostně spálil Ruskou vlajku před bývalým domem Sovětů, který nově nese název "palác Václava Havla". Na své žluté lodi Challenger 2 pak slavnostně vplul do nově připojeného města. Na oslavy osvobození Královce byl pozván i exprezident Václav Klaus, který ze samého rozpolcení, že Rusko ztratilo část svého území, na protest během podpisování se do pamětní knihy ukradl propisku.