Jílové u Prahy: Porovnání verzí

 

==Historie==

Vznik se datuje přibližně mezi roky 1039 až 1049 (všimněte si, že v případě obou čísel se jedná o [[prvočíslo|prvočísla]]). Na místo dnešní osady byly navezeny hromady jílu vytěžené v průběhu ražby tunelů [[Brněnské metro|brněnského metra]]. Primátor [[Praha|hlavního města]] sice z tohoto důvodu následně poslal do [[Brno|Brna]] diplomatickou nótu a pohrozil umístěním letadlové lodi na [[Zvratka|Zvratku]], vybombardování [[Zelný rynek|Zelného rynku]], natřením brněnského orloje růžovou barvou a bojkotem na dovoz [[Starobrno|Starobrna]] do [[Praha|Prahy]], leč ani přes tyto hrozby nebyla zpět do [[Moravstán|Moravstánu]] odvezena byť jediná [[bojová šalina]] naložená jílem. Po neúspěšném vyjednávání s [[Brno|Brnem]] bylo rozhodnuto o využití materiálu k výstavbě nové osady, která byla po sporech trvajících dlouhá desetiletí nazvána Jílové. Autoři článku se u obyvatel pídili, co je tam zajímavého, dostalo se lakonické odpovědi. Všechno. Asi největším počinem místních je však kosmodrom, ze kterého by měly startovat raketoplány [[Raketoplán Buran|Buran]] poskytnuté ze strany hlavního města [[Moravstán|Moravstánu]] jako značně chabá kompenzace za navezení hromad jílu.

 

==Vesmírný program==

Jak již bylo zmíněno, poblíž Jílového byl nedávno postaven kosmodrom. Samozřejmě z jílu, jehož zdánlivě nevyčerpatelné zásoby postačují dle střízlivých odhadů na postupné osidlování území až k břehům Baltského moře. Z kosmodromu tohoto dosud odstartoval jediný raketoplán [[Raketoplán Buran|Buran]] dodaný z hlavního města [[Moravstán|Moravstánu]], který jílovští láskyplně překřtili na Kometu. A to z ryze prozaického důvodu. Raketoplán začal po dosažení výše pěti kilometrů hořet, vybuchovat a tuto spektakulární show by nezasvěcený pozorovatel snadno zaměnil za každoroční silvestrovské dění na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]. Trosky raketoplánu vytvořily v polích okolo Jílového překvapivě pravidelné [[kruhy v obilí|kruhové objekty]], čímž byla doslova rozmetána teorie o mimozemštanech. Přeživší kosmonaut se mezitím snesl celý promrzlý na padáku a přistál na hromadě jílu určené na opravu radnice Jílového. Celý obalený jílem se dožadoval teplého čaje, zatímco byl [[fotografování|fotografován]] japonskými turisty. Následujícího dne v japonském tisku vyšla zpráva, že v Jílovém byl spatřen yetti. Kosmonautem byl všemi známý [[Tomáš Fuk]]. Toho nevědomky vybral šéf jílovského vesmírného programu, když cestou na squash odsekl místnímu novináři na dotaz, zda-li již sehnal odvážlivce, který by do raketoplánu v tak katastrofálním technickém stavu dobrovolně usedl. Dle závěrů policejního vyšetřování způsobil celou nehodu mechanik [[Tomáš Fuk|Tomáš Marný]], který se pokoušel před startem narychlo opravit drobnou technickou závadu na raketoplánu. Toto se stalo stroji a posádce téměř osudným, neboť samotná závada by totiž neměla na průběh letu takový vliv jako neodborná oprava. Soudem byl [[Tomáš Fuk|Tomáš Marný]] nakonec zproštěn obžaloby, neboť na dotaz, kdo je viníkem nehody odpověděl „Tomáš Jedno“. Tomáše Jedno je do dnešních dní v celostátním pátrání. O jeho pohybu můžete uvědomit nejbližší obvodní oddělení [[PČR|Policie]] či linku 158.

 

==Průmysl==

 

 

==Galerie==