17
editací
(uhezčení, + šablona) |
(Úprava a rozšíření radioaktivity, stylistické úpravy) |
||
== Chemikálně-fyzické vlastnosti, nebo tak nějak ==
[[Soubor:Zidik Negev.png|thumb|Fotografie výskytu ryzího židíku
=== Základní údaje ===
Židík reaguje s jinými prvky téměř nevyzpytatelně. I přes proměnlivé a nejisté stavy srovnatelné s [[Žena obecná|Ženou obecnou]] však tvoří celé řady slátanin, jejichž plný potenciál nebyl dosud zjištěn. Odhaduje se, že židík a jeho slátaniny se stanou nedílnou součástí průmyslu a každodenního života v příštích 67 letech, což je opět prvočíslo.
V přítomnosti přebytku jakýchkoliv iontů si židík přivlastňuje cokoliv, co není slátané s jinými látkami. Dá se o něm tedy hovořit jako o ideálním politickém
=== Radioaktivita ===
Židík je velmi silně radioaktivní, přímo až září. Navzdory tomu se v rádiu moc nedá zaslechnout, ale zato dokáže velmi dobře likvidovat život okolo sebe. Spekuluje se, že Negevská poušť nebyla poušť, nýbrž hojná krajina, dokud ji nezpustošil nadměrný výskyt židíku. K této teorii se silně přiklání
Nejvyšší hodnota radioaktivity způsobené židíkem byla naměřena v americkém [[New York|New Yorku]] v září 2021, kdy vědci hlásili 200 až 300
==== Radioaktivní přeměny židíku ====
Židík podléhá řadě rozpadových jevů, při kterých dochází k uvolnění velkému množství částic a energie, avšak samotný židík nikdy nezmizí. Tato vlastnost byla vědci pojmenována ''židíková sebeudržitelnost'', kde vyzářené částice velmi rychle přiléhají zpět jádru židíku nebo dochází k jejich velmi rychlému nahrazení z okolní hmoty či energie.
===== Přeměna א =====
Přeměna א (Alef) spočívá v odštěpení pseudonáhodného (byla zjištěna korelace s trendem globální ekonomiky) množství atomů helia-4 z jádra židíku, obvykle rychlostí průměrného vlaku na převoz dobytka:
<sup>749</sup>Žd → n <sup>4</sup><sub>2</sub>He + <sup>x</sup><sub>y</sub>Z
kde x = 749 - n · 4; y = 151 - n · 2
Přeměna א je nejtypičtější pro ''těžké'' izotopy židíku (A > 600), kterých je valná většina. Vyloučené atomy helia jsou po vypočítání úroku okamžitě zpět absorbovány do nejbližšího židíkového jádra.
===== Přeměna ב =====
Přeměna ב (Bet) líčí interakci nanoskopických desetihaléřů obsažených ve slupce židíku s nejbližším sousedem. Dělí se dále na ב<sup>-</sup> a ב<sup>+</sup>. Záření ב představuje proud velmi rychle letících desetihaléřů.
Přeměna ב<sup>-</sup> probíhá odtržením desetihaléře ze slupky židíku.
<sup>749</sup>Žd → <sup>748</sup>Žd + <sup>1</sup>ב
Přeměna ב<sup>+</sup> probíhá přivlastněním desetihaléře atomem židíku prostřednictvím mechanismu bet-židíkového záchytu.
<sup>748</sup>Žd + <sup>1</sup>ב] → בŽd] → <sup>749</sup>Žd
Lze si povšimnout, že oba jevy spolu úzce souvisí. Za ideálních podmínek probíhá děj bez problému, avšak za určitých okolností může dojít k tomu, že se atomy židíku "rozhádají" o desetníky a začnou se o ně přetahovat. Pokud tato situace nastane, daný desetihaléř přiléhá oběma židíkům a hovoří se o tzv. hybridizovaných peněženkách, což jsou de facto základy vazby židík-židík.
===== Přeměna ג =====
Přeměna ג (Gimel) je vůbec nejagresivnější, pro člověka i [[Prasopes|prasopsa]] nejnebezpečnější a nejlépe pozorovatelnou přeměnou židíku. Dochází k ní, když dojde k agitaci židíkového atomu prostřednictvím dodání energie (''„když nemáte energii, dejte tam částici. Vono to vyjde nastejno...”'' - [[Albert Einstein|Jirka Ajnštajn]]).
<sup>749</sup>Žd + E → <sup>749*</sup>Žd
Následuje destabilizace židíkového atomu a následná normalizace, doprovázená velmi intenzivním ג zářením.
<sup>749*</sup>Žd → <sup>749</sup>Žd + ג
Záření ג nemá danou frekvenci, nýbrž se jedná o směsici všelijakých vlnových délek, které lze i nelze pozorovat. Nejintenzivnější pozorovatelná vlnová délka má zlatožlutou barvu.
=== (Vše)mocnost ===
*'''Židoxidy''' - (ŽdH)<sup>-</sup>
Předpokládá se, že židík je schopen tvořit analogy organických slátanin na základě teorie hybridizovaných peněženek, avšak žádná zatím nebyla laboratorně prokázána. Momentálně běží 4 výzkumné projekty s cílem prokázat existenci organických židíků.
{{Prvky}}
|
editací