177
editací
Etnie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Bez shrnutí editace |
||
|
* Vór II. (1503 - 1527
* Vór III. (1527 - 1539)
== Dynastie Blanců ==
'''Blancové''' byli historicky nejdéle vládnoucí rod Etnie, který rozšířil království přes celou střední Afriku. První námi známý panovník této stoleté dynastie byl Valdemar I. Na trůn usedl roku 1541 a pomohl stabilizaci království po ztrátě posledního Etnajjovce. Měl velké ambice a věřil, že Etnie bude jednoho dne vládnout celé Africe. Toto byl hlavní důvod jeho Velké jižní expedice roku 1550, při které rozšířil království podél řeky Menš až k místu, kde by v budoucnu stála Etniopolis. V posledních letech jeho vlády začal ovšem zřejmě trpět schizofrenií a po smrti jeho ženy Helky se v roce 1562 v noci vydal sám do pralesa při severní hranici Etnie. Po jeho noční vycházce krále již nikdy nikdo neviděl, spekuluje se, že se utopil v bahně, byl domorodci zavražděn či spáchal sebevraždu.
[[Soubor:Rozloha etnie.png|200px|left|thumb|Přibližná rozloha Etnie po Válce o pobřeží (1587)]]
Téhož roku se vlády ujímá jeho syn Vannad, který byl kvůli zaneprázdněnosti jeho otce vychováván slavným etnijským filozofem Drogátorem. Na trůn se dostává již jako 18 letý, ovšem nebyl díky výchově Drogátora nikdy využit jako loutka rádců. Byl vysoce inspirován dílem svého otce „Podél proudu Menše," kde Valdemar vznesl myšlenku dosažení pobřeží kontinentu. Vannad disponoval uměním války a zároveň si dokázal získat absolutní víru jeho lidu. Již od roku 1564 začíná vést dobyvačné výpravy směrem na západ. Přežil také pokus o atentát organizovaný jeho bratrem Balgarem. Balgar těžce záviděl luxus jeho bratra co se týče koupelí a chtěl vonné lázně Formannosofie sám pro sebe. Atentát se pro jeho neštěstí ale nepodařil a Balgar byl i s jeho přívrženci roku 1570 uzavřen do hladomorny. S přibližováním se pobřeží začal Vannad narážet na více a více Evropanů, jmenovitě Španělů. Zbraně Evropanů byly pro etnijské vojsko šok a prvotní spory skončily drtivou porážkou vojsk Vannada. Král se odmítal vzdát snu jeho otce a skrz krvavou Válku o pobřeží (1580 - 1587) se mu podařilo Španěly z kontinentu vypudit a Etnie se poprvé v historii zmocnila pobřeží moře. Tehdejší španělské přístavní město, původně zvané Puerto de Glogas, bylo z důvodu etnijské neznalosti španělštiny chybně pojmenováno Puerto de Drogas. Vannad se stal vysoce uctívaným králem, jeho taktiky ve válce proti Španělům jsou studovány dodnes a Vannadské lázně ve Formannosofii ovlivnily pozdější pojmenování vany. Vannad umírá roku 1618 v přítomnosti jeho nejbližších.
Po smrti Vannada se k moci dostává Valdemar II., také nazývaný Valdemar Stavitel. Dobývání Vannada mělo za následek dlouhé hranice, které bylo nutno bránit. Valdemar II. začal tedy stavit početná opevnění po celé délce království. Dnes je z kamenného opevnění zachována pouze [[Valdemarova linie|Valdemarova linie]], která byla ze všech nejsilnější z důvodu nutné obrany pobřežních hranic. Vláda Valdemara II. se nejvíce vyznamenala postupným rozšířením křesťanství, sám Valdemar měl k tomuto náboženství kladný vztah a roku 1634 se „ediktem etnickým" katolicismus stává úředním náboženstvím Etnie. Za jeho vlády také Etnijci poprvé vkročili na půdu Evropy, jelikož se Valdemar rozhodl pomoct Svaté říši římské ve třicetileté válce. Lid Etnie s tímto rozhodnutím tolik nesouhlasil, že na konci roku 1637 Valdemara II. občané svrhli a na trůn se dostal jeho synovec Fukares.
| |||