177
editací
(dopis informací) značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Po smrti Vannada se k moci dostává Valdemar II., také nazývaný Valdemar Stavitel. Dobývání Vannada mělo za následek dlouhé hranice, které bylo nutno bránit. Valdemar II. začal tedy stavit početná opevnění po celé délce království. Dnes je z kamenného opevnění zachována pouze [[Valdemarova linie|Valdemarova linie]], která byla ze všech nejsilnější z důvodu nutné obrany pobřežních hranic. Vláda Valdemara II. se nejvíce vyznamenala postupným rozšířením křesťanství, sám Valdemar měl k tomuto náboženství kladný vztah a roku 1634 se „ediktem etnickým" křesťanství stává úředním náboženstvím Etnie. Za jeho vlády také Etnijci poprvé vkročili na půdu Evropy, jelikož se Valdemar rozhodl pomoct Svaté říši římské ve třicetileté válce. Lid Etnie s tímto rozhodnutím tolik nesouhlasil, že na konci roku 1637 Valdemara II. občané svrhli a na trůn se dostal jeho synovec Fukares.
Listopadu 1637 se poměrně mladý, ovšem zkušený Fukares dostává na trůn. Byl to velký generál armád a vyznamenal se při porážce rebelie východního kmene Bussyů, přibližně kolem roku 1631. Navázal na stavební plány Valdemara II. a vystavěl nové ekonomické centrum zvané Fougeres. Zvětšení území království vyžadovalo novou a vylepšenou infrastrukturu, tento problém Fukares vyřešil přes nerealizovaný plán Valdemara II. a zavedl stezku Xénií, která dostala své jméno od rostliny Xenie, endemické pro etnijské pláně. Tato modernizovaná cesta spojovala Fougeres s Formannosofií a dále se napojovala na Puerto de Drogas. Během jeho vlády, která trvala do roku 1658, se také objevovaly první znaky budoucího oddělení Etnie od katolické církve.
|
editací