26
editací
(Vložení textu.) |
mBez shrnutí editace |
||
Životní oporou Pavla se stala Eva Zelená, která je vnučkou Julia a Gusty Fučíkových. Její matka se narodila Fučíkovým v roce 1939 rok po jejich svatbě. Eva šla ve šlépějích svých prarodičů. Vstoupila do KSČ a aby měla babička Gusta radost, studovala na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda. Chtěla být politručkou a dodávat do armády jen ty správné kádry. Z komunistické strany pohotově vystoupila již 20. listopadu 1989. Babička byla naštěstí již dva roky po smrti, jinak by ji z toho trefil šlak.
V novém režimu to Eva dotáhla až na podplukovnici a do zastupitelstva v záhadné obci Černouček. Eva svému manželovi v soukromí v intimních chvílích říkala Pávku, což byla přezdívka, kterou pro něj trefně vymyslel přítel Václava Havla Marian Čalfa <ref>To byl ten s tou přehazovačkou, pamatujete? Byl také autorem tzv. Pendrekového zákona z r. 1969.</ref>. Generál Pavel si žil poklidným životem vysloužilého C.K. vojáka shodou okolností též v Černoučku, což je obec kousek od Roudnice nad Labem (ano, bohužel to opravdu existuje). Pěstoval charitativní činnost, vítal uprchlíky a vůbec užíval si všech [[Radon|radostí]], které [[důchod]] přináší. Svoji statečnost a neohroženost projevoval v důchodu tím, že po setmění chodil v Černoučku neozbrojen do cikánského ghetta a tam přemlouval místní domorodce, aby vstoupili do řad Armády ČR. Sliboval jim vysoké platy a snadný, pohodlný život bez práce. Bohužel jeho snaha trochu zmírnit podstav české armády vyšla nadarmo. Vojáků máme stále tolik, že by bránili Středočeský kraj jen deset dní a navíc se generál často vracel v noci domů s podlitinami pod očima.
Nejoblíbenější kniha Petra Pavla je Sebedestrukce západu od Václava Klause. Nejoblíbenější knihou Pavlova předchůdce Miloše Zemana je zase román Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman, který vycházel na pokračování v padesátých letech v časopise Přítomnost na titulní straně vlevo dole.
|
editací