PaedDr. Jan Micka: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 6 bajtů ,  1. 2. 2024
 
 
==Aliance s Tureckem==
V prosinci roku 1958 se uskutečnil v Turecku převrat, který svrhnul prezidenta a nastolil opět sultanát, poprvé od konce 1. světové války. Dávná dynastie Bharatovců se vrací k moci ve formě plukovníka Bháráty IX., pravnuka z šestého kolene jednoho z bývalých osmanských panovníků a jeho vlivné manželky Lady Ano.. Země si ponechala svůj název, ovšem pro všechny politicky vnímavé se z ní stala druhá osmanská říše. Bháráta IX. v roce 1959 a 1960 nabyl veškeré území bývalé říše (včetně Iráku, Sýrie a dalších rozvojových zemí, které proti moderní armádě neměly šanci). Jan Micka brzy navázal s JanouLady NeradüzAno a Bhárátou IX. dobré vztahy a 2 nové mocnosti se začaly sbližovat, což vyvrcholilo podepsáním vojenské aliance 18. března 1959. Řecko, které se octlo mezi dvěma válečnými obry bylo očekávaně v srpnu 1959 napadeno a po dvou měsících neustálého odporu definitivně rozděleno mezi Srbsko a Turecko. Poslední skupinu řeckých vojáků se podařilo eliminovat u Thermopyl, v pořadí již třetí významná bitva na tomto místě (druhá proběhla v roce 1941 mezi Řeckem a Německem Adolfa Hitlera). V této válce se významně projevil turecký generál Khám Sútura, slavný díky jeho obléhacím taktikám.
 
Turecko bylo nadále skvělým spojencem Jana Micky, při válečných taženích dokázali srbští generálové skvěle využít hordy tureckých jezdců. Na jaře 1960 začal Micka první krok jeho celoživotního cíle, spolu s mohutnou armádou se vylodil na severu Egypta, mezitím co Bháráta IX. zaútočil ze Sinajského poloostrova. Hrdá Egyptská arabská republika byla zatím největší oříšek ve válečném snažení Srbska. Vyprahlé pouště Sahary nebyly pro evropské vojáky vhodné a běžné taktiky z Čtvrté balkánské války (1958-59) zde nefungovaly. Egypt skrýval svou armádu mezi běžné obyvatele pouště a srbské vojsko tak nemohlo vědět, kdo je nepřítel. Četné srbské porážky (např. Bitva v Žiji, 5. května 1960) nebo neúspěšné útoky Turecka na Suezský průplav nesvědčily nic dobrého. Ante Semitić se ovšem rychle adaptoval a díky radám brigádního generála Voltaira Blanca, který v Africe vyrůstal, získal mnohé rady pro boj ve vyprahlé [[Sahara|Sahaře]]. V listopadu 1960 se probojovala vojska obou armád k Nilu a začínala poslední fáze bitvy o Egypt. Chaos mezi populací kolem delty Nilu způsobil, že egyptská armáda téměř neměla možnost v této oblasti klást Srbům/Turkům odpor a po bitvě v Memphis (12. listopadu 1960) egyptská republika padla. Kolem bývalého hlavního města byl utvořen společný protektorát pro dvě vítězné mocnosti a k překvapení Jana Micky se 2 sousední státy instinktivně vzdaly, než aby je čekal stejný osud jako Egypt. Libye a Súdán, již dost zničené země vlastním chaosem, se daly pod patronaci Jana Micky, kterého srbská říše nyní překrývala Středozemní moře od jednoho pobřeží k druhému. Invaze střední Afriky byla již jen otázkou času, Jan Micka měl brzy zatáhnout svůj národ do historicky nejdelší a nejkrvavější války co [[Srbsko]] zažilo.
177

editací

Navigační menu