Strdí: Porovnání verzí

Strdí je předmětem rozsáhlého vědeckého bádání českých učenců a vědců již několik set let. Po původu strdí pátrají týmy fyziků, chemiků, biologů, geologů, astronomů, [[Matematika|matematiků]], [[lékař]]ů, lingvistů, historiků, sociologů, ba dokonce i cimrmanologů, a jedné knihovnice. Zdá se, že nejdále se ve výzkumu o původu strdí dostal [[Jára Cimrman]]. Bohužel při objevu jeho pozůstalosti byla právě ta část jeho výzkumů, která se týkala původu strdí, nenávratně zničena. Historické a lingvistické bádání však přineslo jeden důležitý objev: Praotec Čech do krajiny pod [[Říp]]em strdí nepřinesl. Strdí v krajině pod Řípem v době jeho příchodu již bylo, a to v míře více než hojné. Zde klimatologové poukazují na to, že výstup na horu Říp se s nejvyšší pravděpodobností odehrál v období nejvyšší koncentrace strdí, totiž na začátku července. Ačkoli nám toto zjištění odhaluje mnohé o závěrečném putování Čechovy expedice, o původu strdí nám neříká [[hovno|nic]].

 

 

Příkladem zdivočení včel může být [[Pravčela turecká]]. O těchto včelách je známo, že na jejich vzniku a postupném vývoji se rozhodující měrou podílel extrémně mutagenní nektar květů tamnějších endemických divokých i totálně zdivočelých rostlin. Zdivočení, až přímo zešílení (fytocerritus) těchto vesměs silně medonosných bylin i dřevin bylo následkem jejich ovlivnění nesčetnými fumarolami a solfatary, kdy v nepředstavitelně šílených tlacích i teplotách, daných blízkostí aktivních magmatických krbů, docházelo v intrusích vmezeřeného organického materiálu k divokým, dalo by se říci přímo šíleným chemickým reakcím. Takto, v vpravdě [[Peklo|pekelných]] podmínkách, vznikaly ještě divočejší, přímo [[Halucinace|psychedelicky]] psychotropní sopečné plyny, kteréžto plyny okolní kytky lačně, až přímo nenasytně, fetovaly. Na nektar květů těchto rostlin se pak vrhaly mraky totálně zdivočelých včel, které se jím sjížděly až do naprostého vytuhnutí. Odpadními produkty svého abusu pak tyto včely široko daleko zasíraly celou krajinu, kde se tak usazovala kvanta jejich exkrementů. V zemi turecké se proto dodnes nacházejí mohutné vrstvy pravčelího guána, takzvaného "'''''tureckého medu'''''", který se v současnu hojně těží a je dodnes jedním ze stěžejních exportních artiklů tureckých.

Je vysoce pravděpodobné, že k obdobným chemickým procesům mohlo docházet i v blízkosti magmatického hrbolu zvaného Říp. I zde se v oněch dobách nacházelo přímo [[hafo]] [[Marihuana|kouzelných a čaromocných bylin]] i [[Houby|houbiček]], kterými se pilní hmyzové sjížděli až k totálnímu zdivočení. Tomu též odpovídá ona zvýšená koncentrace exkrementálního strdí v letním období, kdy strdí je tuzemskou variantou onoho medu tureckého s oučinky neméně čaromocnými.

 

 

==Závěrečné poznámky==