5
editací
Chodsko: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
(oprava) |
Bez shrnutí editace značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
|
Nasazování psí hlavy někomu je dodnes v kraji velkým privilegiem a poctou zejména na [[svatba|svatbách]]. Tento lidový zvyk horlivě propagoval ve svém [[halucinace|románu]] '''Kutyafejüek''' [[Alois Jirásek]] ve snaze o naboostování <ref>Slangový výraz pro stav předávkování syntetickým cukrem, kdy frčíte jak veverka na [[Kafe|kofeinu]].</ref> Národního obrození a posléze i v dobách [[Sovětský svaz|sovětského]] protektorátu Pohraniční stráž.
Chození se stalo tradicí (a vzhledem k nedostatku jiného [[bordel|kulturního vyžití]]) i jedinou zábavou Chodů a je tomu tak dodnes. Chodové jsou zakladateli prvních naučných stezek a klubu přátel procházek, kteří měli jako poznávací znamení štangli salámu a dnes jim říkáme [[Turista|turisté]]. Není náhodou, že na Chodsku leží jediný hrad v držení KČT (Klanu čechistánských turistů) Rýzmberk. Známé jsou cyklostylované mapky chodníků s výmluvnými nápisy ''Hic sunt psohlavci'', které ručně [[sex|množili]] [[myšlen]]ce oddaní eunuši v místních klášterech a stanicích [[Kůň|Ponny expresu]].
V dobách hlubokého [[Komanči|komunismu]] nastal mírný útlum a z revolty proti systému bylo [[Punk|pankáči]] do kraje zavlečeno i několik [[žigulík|avatgardních dopravních prostředků]], ale dnes se již vše vrátilo do původního stavu. Převážně [[díky]] nedosatku náhradních dílů a pak také kvůli zákazu automobilů. Výjimku mají pouze zvolení krajští zastupitelé, [[policie]] a [[hasiči]], běžní obyvatelé mají dovoleno při chůzi se občas zastavit, ale [[běh]] stále podléhá zvláštnímu povolení, vydávanému na [[úřad]]u v Domažlicích. Místní elity jsou si dobře vědomy neblahého vlivu [[sport]]u na [[lid]]ské [[Ministerstvo zdravotnictví|zdraví]].
| |||