Bušinečtina: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 397 bajtů ,  17. 1. 2025
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
značky: odstr-sab editace z Vizuálního editoru
'''Bušinečtina''' (bušinecky '''''Bušineščina''''') je západoslovanská řeč lesních lidí z [https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%A1inec_(p%C5%99%C3%ADtok_%C5%A0embery) Bušinecka] veľmi podobná staročeštině, staroslověnštině a jiným západoslovanským jazykům. Je úředním jazykem [[Malé Hradiště|Malého Hradiště]], avšak není jazykem v pravém slova smyslu, neboť její spisovná forma dosud nebyla kodifikována a jedná se tak v podstatě jen o nářečí. Vláda Malého Hradiště slibuje, že Bušinečtina bude kodifikována jakožto spisovný jazyk do 21. června 2025.{{Rychle upravit/dne|20250117140558}}
{{Rychle upravit/dne|20250117140558}}
 
== Původ ==
'''Bušinečtina''' (bušinecky '''''Bušineščina''''') je západoslovanská řeč lesních lidí z [https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%A1inec_(p%C5%99%C3%ADtok_%C5%A0embery) Bušinecka] veľmi podobná staročeštině, staroslověnštině a jiným západoslovanským jazykům. Je úředním jazykem [[Malé Hradiště|Malého Hradiště]], avšak není jazykem v pravém slova smyslu, neboť její spisovná forma dosud nebyla kodifikována a jedná se tak v podstatě jen o nářečí. Vláda Malého Hradiště slibuje, že Bušinečtina bude kodifikována jakožto spisovný jazyk do 21. června 2025.
Bušinečtina vznikla někde mezi veletoky Bušince a Šembery přibližně velmi dávno. Bušiňáci (bušinecky ''Bušinjaci'') tehdy k zápisu používali [[Hlaholice|Hlaholici]] nebo už dosluhující Merské písmo. Pak se stalo, že vymřela, ale naštěstí ji zachránili Hraničáři v čele s králem Michalem Jelimánem I. a začali ji užívat (bušinecky ''Glagolitji'').
 
{{Jazyky}}
25

editací

Navigační menu