Teorie vsání prdu: Porovnání verzí

'''Teorie vsání prdu''' je jednou z nejúčinnějších metod, kterak [[Neutralizace|neutralizovat]] [[člověk|lidský]] [[Prdíky|pšouk]]. Její původ sahá až do starého [[řecko|Řecka]], kde ji jako první popsal vědec [[Archimédes]]. Od té doby si ji oblíbili zejména [[hospoda|hospodští]] povaleči po celém světě, kteří ji využívají v momentě, kdy si chtějí zachovat alespoň částečnou [[důstojnost]].

Teorie vsání prdu se zakládá na podtlaku vzniklém v břišní dutině. Aby se mohl pokus uskutečnit, musí nejprve dotyčný, kterýžto má v plánu zneškodnit svůj pšouk, požít jídlo, které způsobí v jeho zažívacím traktu vhodné podmínky pro následné uvolnění plynů. Takovýmto jídlům se říká se prdutvorné (někdy též sračkotvorné) a mezi nejoblíbenější z nich patří [[Remoska#Olomoucké tvarůžky|tvarůžky]], [[česnek]] nebo například [[luštěniny]]. Dříve, než začne prdutvorné jídlo chemicky reagovat s [[Dihydrogenmonoxid|kyselinou]] chlorovodíkovou obsaženou v [[Žaludek|žaludku]], je nutné jej spláchnout dostatečným množstvím [[pivo|piva]], či jiného syceného nápoje, který jednak slouží jako katalyzátor při reakci a druhak je nutný pro druhou část pokusu. Aby totiž vznikl uprostřed podtlak, musí si dotyčný po prdu rychle [[Krknutí|krknout]]. Při krknutí se velká část plynného obsahu jedince odčerpá "vrchem", v břichu vznikne kýžený podtlak a pšouk je tak neškodně vtáhnut zpět do dutiny břišní. Matematicky vyjádřeno:

Jak vyplývá z předchozího textu, sám Archimédes tohoto užitečného jevu za svého života využít nemohl. Neměl k tomu totiž patřičné vybavení. K uskutečnění pokusu je nepochybně třeba kvalitního prdutvorného jídla a bohužel, i když byla technologie starého [[Řecko|Řecka]] nesmírně vyspělá, rozhodně jste tam nenašli ani tvarůžky, ani kvasnice. Stejně tak sycený nápoj nebyl tehdy lehce k sehnání, neboť [[Coca-Cola|Coca-Colu]] tehdy ještě neznali a, přiznejme si, pivo v Řecku nikdy neměli moc dobré. My však všechny tyto pomůcky k dispozici máme, a proto se vsávání prdů zvláště ve střední [[Evropa|Evropě]] v poslední době stává čím dál oblíbenějším.

Pozor - tento pokus je však velice nebezpečný, a to jak v laboratorních podmínkách, tak i v kterékoliv jiné hospodě! Proto se o něj pokoušejte jen ve chvíli, kdy nemáte jinou možnost! Pokud vám nehrozí bezprostřední ztrapnění z posrání nena veřejnosti, radši si klidně prdněte a pokus nechte pokusem. Hrozí zde totiž hned několik nebezpečí:

* Při nadměrné síle krknutí je zde malá pravděpodobnost, že pšouk, poháněn částečně i svou vlastní [[Setrvačnost|setrvačností]], se nejen vrátí zpět do dutiny břišní, ale projede celým zažívacím traktem, [[Jícen|jícnem]], [[Hltan|hltanem]] a nakonec i dutinou ústní a společně s vypouštěným krknutím pak přece jen spatří světlo světa, jen k tomu využije jinou cestu. Kromě toho, že pak budete [[Smrdík|smrdět]] mnohem víc, to může to způsobit i neléčitelné fyzickéfyziologické problémy, proto se doporučuje být při krkání opatrný.

** Dojde k poruše při krkání a následovnému udušení, přičemž není potupnější [[Smrt|smrti]] než se udusit svým vlastním hovnem.

** Krknutí má dostatečnou razanci a prorazí si vrchem cestu ven, spodem však neproudí dovnitř žádné další plyny. Pokud hodnota podtlaku v dutině břišní dosáhne kritického bodu, může jedinec [[Imploze|implodovat]].

* Může dojít k takzvanému veletrhu, tedy situaci, kdy si dotyčný roztrhne [[kalhoty]], [[trenky]] i [[prdel]].

Občan v podstatě musí investovat jen do výstavby speciální tlakové nádoby, kterou umístí ve sklepě. Jedná se o tzv. PRDOJEM. Z něj vede speciální vývod hadičkou, opatřený speciálním prdlacím ventilem. Když občan ucítí, že na něj jde mohutný prd, nenechá jej uniknout jen tak do ovzduší, ale utíká do sklepa, kde si urychleně sedne na prdlací ventil, zvaný „turovecké bodlo", které si střelhbitě zavede do řiti a uvolní kohout. Pak mohutně prdne a hned kohout uzavře. V prdojemu se hromadí prdy, ktzerékteré lze s úspěchem využít jako palivo v plynovém kotli. Také lze na něm lze připravit [[oběd]]. Občan může využít jednak divokých prdů, jednak plánovaných břišních protuberancí, které se dostaví po pozření luštěnin, třešní, cibule, česneku a kvašených nápojů, burčákburčáku nevyjímaje. V takovém případě je kohout dobré vybavit ještě hovnolapkou. Zachycené fekálie lze užít jako hnojiva, zejména [[rajčata]] po něm šílí.