Alfons Ignác Odúpek: Porovnání verzí

 

Originál tohoto obrazu visí v nereprezentatvivnější zasedací místnosti nejmenované budovy nemocnice. Před několika lety se skupina přátel a pamětníků dohodla na uspořádání veřejné sbírky, ze které by se nechala vyhotovit mistrovi na tuto budovu pamětní deska s bustou, ale nakonec se prostředky použily na umoření alimentačních dluhů pro mimořádně talentované mladé kreslíře pocházející ze srbského Somboru.

 

 

'''Zmínky o mistrovi v tisku:'''

 

''Nový obraz Alfonse Ignáce Odúpka:'' '''Tichá strážkyně zdraví a života'''

 

Plátno zachycuje interiér úzké místnosti, osvětlené pouze stolní lampou, jejíž kužel světla dopadá na stůl s telefonní ústřednou a mapami města. U přístroje sedí žena ve tmavomodré blůze, soustředěně naslouchající hlasu z druhého konce drátu. Jedna ruka svírá sluchátko, druhá již zapisuje údaje na papír. Za jejími zády se na zdi třpytí mosazný rámeček s hodinami, jejichž ručičky ukazují půl třetí ráno.

 

Odúpek, věrný svému smyslu pro realismus, dokázal z prostého námětu vytvořit téměř hrdinskou scénu. Divák cítí napětí okamžiku, kdy je třeba jednat rychle, a zároveň vnímá klidnou rozhodnost ženy, která je neviditelným článkem v řetězci záchrany životů.

''(Hlasatel olomouckého orloje, 9. úmor 1929)''Neobyčejný obraz pana Odúpka

Provoz tramvají u staré vrátnice

 

'''Neobyčejný obraz mistra Odúpka: Malé nádraží před nemocnicí'''

 

Mistr Odúpek, jehož životní osud jej již před lety připoutal k areálu naší Zemské veřejné nemocnice, opět prokázal, že i omezený prostor lze v rukou umělce proměniti v nekonečné zdroje inspirace. Tentokrát zachytil nečekaný okamžik – výpadek elektrického proudu, který způsobil, že dvě městské tramvaje zůstaly stát přímo před nemocniční vrátnicí.

 

Z plátna vane zvláštní klid; stojící vozy jako by se staly němými svědky ruchu, jenž se odehrává kolem: nemocniční poslíček nese balík léků, dvě sestry se zdržují v hovoru, a za okny vozu lze zahlédnout unavené tváře cestujících. Všemu vévodí přesná práce se světlem, která připomíná nejlepší vídeňskou školu.

 

Nelze nepoznamenati, že Odúpek vnáší do svých obrazů jakousi tichou poezii běžného dne – poezii, kterou mnozí z nás v spěchu nevnímají. A právě proto jeho práce zůstávají v paměti.

 

Výstava potrvá do neděle a milovníkům umění lze jen doporučiti, aby si toto dílo nenechali ujíti.