Kynšperk nad Ohří: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
→Slavnosti: Spraseno
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
(→Slavnosti: Spraseno) značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
|
==Slavnosti==
V Kynšperku se konají párkrát v roce městské [[slavnosti]].
Na lidových oslavách se můžete těšit na stánek s cukrovou vatou, který je zde téměř při každé příležitosti. K tomuto stánku se váže lidová báje, která hovoří o tom, že majitel stánku, je [[Američan]], který se vždy vydá pěšky až z Amerického státu Kanada aby městské oslavy navštívil. Mezi oblíbené atrakce u zdejších ratolestí patří především zdejší hasičský sbor, který na děti cáká pěnu. A dětem se to prostě líbí no. Protože kdo nemá rád pěnu ne? V průběhu každé oslavy sbor dobrovolných hasičů přijede a rozhání místní členy domorodého kmene silným proudem studené či horké vody (to většinou záleží podle toho, jestli je zima nebo léto). I z tohoto důvodu se
Zdejších populárních slavností se také s častou pravidelností zúčastňují místní mažoretky. Mažoretky v tomto městě už všechny nudí. Protože prostě vystupují na každé slavnosti a jaksi jim nedochází, že pokud neumí udělat trojité salto ve vzduchu a nebo kop s otočkou podle Chucka Norise, tak to prostě nikoho nebaví.
==Židovský hřbitov==
Velkou památkou [[města]] je zdejší [[žid]]ovský [[hřbitov]]. Ten se rozléhá poblíž rozvalin tehdejšího hradu, který byl židovskou komunitou rozkraden a postupně rozebrán. Tato památka se vyznačuje velkou ojedinělostí. Nejsou zde totiž žádné náhrobní kameny. Zdejším nebožtíkům totiž přišly částky na jejich vyhotovení příliš veliké. Z toho důvodu můžeme na hřbitově nalézt pouze malé kamínky, jenž určují místa posledního odpočinku. Z důvodu zamezení ekonomických ztrát, se původně uvažovalo pouze o vytvoření jednoho masového hrobu. Tehdejší městský hrobník [[Antonín Zlatnička]] ovšem nastavil cenu za vyhloubení jámy na 50 korun, což bylo tamní židovskou komunitou bráno pouze jako urážka. Tomu pravděpodobně asi napomohlo i jeho vyjadřování. Často se totiž zdejších Židovských spoluobčanů ptal: "Ahoj, jak jde židot".
| |||