Angličtina: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 12 bajtů ,  25. 12. 2007
m
bez shrnutí editace
m (+ video a fmt, aby to nelezlo do sebe)
mBez shrnutí editace
Anglická gramatika (česky: mluvnice) nemá žádný pravidla krom toho, že slova musíš řadit podmět-přísudek-předmět, jinak je z toho moc velkej bordel. Některý učený příčurky sice uváděj spoustu anglickejch časů a pravidel pro stupňování atd., ale na ně rozumnej študent nedbá ani zbla, páč jednak jsou naprosto debilní, druhak je stejně nikdo nepoužívá. A za třetí, proč se učit pravidla, když z každýho pravidla je stejně 521 až 7621 výjimek (všimni si, že to jsou [[Prvočíslo|prvočísla]]). Lepší je nadrtit se výjimky nazpaměť, pravidlo se stejně tejká jen [[Dr. Jožka Malý|malý]]ho počtu případů.
 
Dřív angličtina taky skloňovala jako každý normální jazyk, jenže Angličanům to přišlo moc komplikovaný, tak se na to vykašlali. Jenže potom zjistili, že z věty neni poznat, jestli Angličani porazili [[Francie|Francouze]] nebo naopak, tak zavedli zmíněný pravidlo, že se slova musí řadit podmět-přísudek-předmět. Taky se tam nesmí nikdy vypouštět zájmena - anglicky mluvící lidi asi strašně rychle zapomínají a nevěděli by o čem se mluví.
 
Zbytek je naprosý chaos - například angličtina má údajně 17 časů (všiměte si že je to taky prvočíslo). Angličtina má taky určitý a neurčitý členy, který se stejně jako zájmena nikdy nesmí vypouštět, v důsledku čehož zní angličtina pro většinu Čechů strašně nespisovně. Z používání členů existuje taky spousta vyjímek, většina zdrojů se shoduje na čísle 52567 (všiměte si, že i tady jde o prvočíslo).
25

editací

Navigační menu