Bělorusko: Porovnání verzí

'''Bělorusko''' je jedním z odpadlíků bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]], posledním, jehož prezident, soudruh car '''Aljoša Grigorjevič Lukašenko I.''', stále železnou rukou drží všechny staré sovětské tradice, jakými je likvidace politických odpůrců, odrbávání ekonomiky, pití [[Vodka|vodky]], rudá [[Protonová hvězda|hvězda]] ve znaku, udržování kulturních památek v dezolátním stavu a podobně.

Hospodářství? Jedna velká bída. V Bělorusku o [[Hospoda|hospodu]] nezakopnete. Nikdo neví proč. O to snáz zakopnete o společensky unaveného Bělorusa, který nízkou hladinu doplňuje na zídce plotu nebo na lavičce. Oblíbené je též [[hospodářská komora|domácí hospodářství]], kdy se [[Alkohol|alkohol]] kolektivně popíjí u televize nebo při poslechu populární hudby.

Průmysl se soustřeďuje především na raně středověké formy [[zemědělství]], s tou výjimkou, že namísto [[Řepy|řepy]] se hlavní surovinou staly [[Brambor|brambory]]. Kde roste len, hlásí se místní tkadleny i k průmyslu textilnímu. Nějakým způsobem se v Bělorusku daří vyzískávat i draselnou [[Sůl|sůl]], která je k ničemu. Dá se prodávat do vyspělejších států, které ji dokážou využít. To ale car Aljoša vidí nerad, proto existuje teorie, že plánovanou novou nejvyšší horou je '''Ljukašenkova Draselnája hára'''.

Co lze ovšem běloruské opozici připsat k dobru, je vyhlášení státního svátku na každého 16. v měsíci. Na tak dobrou příležitost opít se každých 30 dní ještě žádný jiný politický systém nepřišel. Tento systém oslav se zalíbil i v jiných zemích, takže třeba v [[Česko|ČR]] vznikla organizace '''Svobodné Bělorusko''', která tento každoměsíční svátek vyznává a hojně slaví.

Kulturními památkami oplývá zejména město '''Polock''', kde ruiny historických památek ničí současný režim a zub [[Čas|času]]. V hlavním městě je modernizace samozřejmě rychlejší, pročež bylo všechno zajímavé rozbombardováno už za [[Druhá světová hádka|2. sv.svěrové v.války]] a s opravami si nikdo hlavu nelámal.

[[Kategorie:{{Státy]]}}