Kašnobal: Porovnání verzí

[[Soubor:Namesti LA z vrchu.jpg|LančkrounskéLanškrounské náměstí z vrchu (šipka ukazuje na kašnu)|thumb]]

*Kašnobal se hraje v kašně z pískovcových kvádrů vydlážděné žulovými kostkami (jako celé náměstí) o straně asi sedmi centimetrů s [[čtverec|hranatým]] sloupem vysokým asi tak 156 cm, širokým metr se zaoblenými rohy uprostřed s dvěma lavičkami - bránami naproti sobě přes sloup atd. atd. atd. (viz obrázek) Tato kašna je na celém světě zřejmě jen jedna, a to v [[LančkrounLanškroun]]ě před gymnáziem na náměstí vedle radnice. To je asi důvod, proč je kašnobal jen málo známá hra a proč ji hraje jen pár lidí v [[LančkrounLanškroun]]ě a taky proč je tohle možná jediný článek o kašnobale na [[internet]]u. [[Voda]] v ní už není, ale byla tam. [[1|Jedna]] strana kašny chybí, proto se tam dá hrát (a taky díky lavičkám).

*Dá se hrát se všimvším možnymmožným - dlažební kostkou, pet lahví, pomerančem, jablkem, baseballovým či florbalovým míčkem, pukem apod., ale nejlepší je tenisový míček. Dá se hrát i s [[golf]]ovým, ale nehraje se s ním, protože je tak malý, že se vejde do díry u víka kanálu a špatně se vyndává a také zanechává větší stopy na [[šablona: auta|automobilech]] než tenisák. Čím tvrdší je tenisák, se kterým se hraje, tím víc [[skok|skáče]] a tím víc se hraje rukama.

*Počet hráčů je předem dohodnutý, po dohodě se může i měnit. Obvykle hrají proti sobě dvě družstva o dvou až čtyřech hráčích. Hrají-li dva proti dvoumdvěma, je to trochu jiná hra než při hře tří proti třem apod.

*Zvláštní specializace hráčů nejsou, všichni hrajouhrají všude, jenom někdy je někdo v bráně.

*Po gólu rozehrává ta strana, která dostala gól. Musí při tom být „ve svymsvém trojuhelníku“, stejně jako protihráči, kteří na kraji svého trojuhelníku (pozor, nepléťtenepleťte si ho s trojúhelníkem, trojuhleník na rozdíl od trojúhelníku nemá tři strany) staví zeď. Zeď má za úkol zastavit letící míček, který míří do branky a získat ho a dát gól.

*Diváci a kibicové a střídačka zároveň stojí na schůdku za kašnou nebo na ní sedí. Stávají se tak mantinely, od kterých se odráží míč do hry. Je to ale na vlastní nebezpečí, chuť na indiánka či zmrzlinu vás po jejich pádu na zem způsobeného kolizí s míčkem i přes hecování okolostojících („''To sněz, to je čistá špína.''“) obvykle přejde.