1 893
editací
Moravstán: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
Sprasení uživatele Jiri-brno zvráceno do předchozího stavu autora Fra Stanislav Prtek.
Bez shrnutí editace |
m (Sprasení uživatele Jiri-brno zvráceno do předchozího stavu autora Fra Stanislav Prtek.) |
||
|
[[Soubor:Moravistanska_vesnice.jpg|left|thumb|290px|Průměrná moravstánská vesnice ([[Ovce|Salaš]]).]]
[[Soubor:Moravsko.jpg|right|thumb|300px|Hranice Moravstánu nejsou definovány přesně. Většina českých expertů je však stanovuje zhruba v mezích tohoto obrázku. Představitelé Moravstánu toto však razantně odmítají.]]
== Fuzec ==▼
'''Morava''' je oblast kdesi na východě, snad před Ukrajinou a Slovenskem. Dostat se tam dá, a to jedině po [[Hedvábná stezka|dálnici D1]], pokuď není zacpaná, což bývá celkem často, neboť vede neobydlenou a těžko přístupnou okrajovou oblastí Moravy, [[Vysočina|Vysočinou]]. Hlavním městem je střídavě buď [[Brno|Brno]], [[Olomouc]] nebo [[Ostrava]], podle toho kdo vyhraje poslední souboj fotbalových chuligánů. Když ještě fotbal neexistoval, byl hlavním městem Velehrad a místo fotbalu se lidé bavili masovým mordováním přespolních, slabých a starců (odtud Velká Mordava, později křesťanskými podomními prodavači Cyrilem a Metodějem zkomoleno na Velká Morava a ještě později slovenskými historiky na [[Slovensko|Velké Slovensko]]<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Velkomoravsk%C3%A1_%C5%99%C3%AD%C5%A1e#N.C3.A1zev - Velké Slovensko</ref> - neplést s Velkou Albánií). Na konci r. 1948 připojeno k [[SSSR]] jako [[Nic|Malá zatatranská revoluční autonomní sovětská republika]] <small>[http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Ov%C4%9B%C5%99itelnost [zdroj?]]</small>, na začátku 1949 bez udání důvodu zpět k [[Československo|Československu]].
== Hantec ==
Někteří Moravané o sobě tvrdí, že hovoří zcela samostatným jazykem zvaným [[hantec|''hen tech'']], psáno též [[hantec|''hantec'']]. Existují velmi optimistické naděje, že v tomto jazyku by v budoucnu jednou možná byla založena odnož Wikipedie, prozatím ale pouze několik odtrženců od české Wikipedie podalo žádost o založení vlastní
<span class="plainlinks">[http://meta.wikimedia.org/wiki/Requests_for_new_languages#Brn.C4.9Bnsk.C3.BD_hantec_.285_support.2C_8_oppose.29 hantecpedie].</span>
[[Image:hochi.jpg|thumb|right|Vietnamský prodejce pan Nguyen Han Duong, jediný držitel oficiálního povolení hovořit vietnamsky na území Brna]]
[[Hantec|Hantec]] je kromě romštiny a řečtiny jediným jazykem, kterým je úředně povoleno mluvit v hlavní vesnici Moravistánu v [[Brno|Brně]] ([[Angličtina|English]]: [[Brno|''Brünn'']]). Neformálně jsou sice tolerovány i některé další jazyky jako srbochorvatština, swahilština, angličtina a prodejce pan Nguyen Han Duong má úřední povolení v pracovní době hovořit vietnamsky. Původní jazyky Brňanů němčinu a jidiš dnes již nikdo nezná a není proto známo, zda jsou v [[Brno|Brně]] také trpěny.
[[Soubor:Moravija-Mon.jpg|left|thumb|300px|Ekonomika Moravistánu vykazuje vysokou míru stability]]
Za zcela nepřípustný prohřešek proti dobrým mravům a za hrubou urážku domorodců je považována konverzace v češtine. Především její spisovná forma používaná v [[Praha|Praze]] je trestána těmi nejpřísnějšími tresty. Nejkrutější z těchto trestů, kterým byla krádež pražské státní poznávací značky, byl zapovězen direktivou [[Evropská unie|Evropské unie]] číslo #3457274236739, která ale prakticky nikdy nedošla svého naplnění. Protože Evropská komise hrozila [[Česko|Česku]] za její nedodržování drakonickými sankcemi, byl tradiční system státních poznávacích značek nahrazen novým systémem, kde již nelze určit místo vydání SPZ.
== Obyvatelstvo ==
[[Image:Dutch.jpg|thumb|Moravan, evropsky světlá varieta]]
[[Image:Soza_z3.jpg|thumb|Světle hnědá varieta Moravana]]
[[Image:Czech dancer 2.jpg|thumb|Tradiční ranní průvod moravských děvčat do školy]]
[[Image:Pavel-dohnal.jpg|thumb|Pavel Dohnal vede do voleb politickou stranu [[Radikální Moravané|Moravané]]. Pavel Dohnal je přímým pokrevním potomkem prvního moravistánského krále Sáma.]]
[[Soubor:Vembloud.jpg|200px|thumb|Automobily v Moravstánu dodnes zcela nevytlačily tradiční velbloudy.]]
Domorodé obyvatelstvo Moravy je letory mírné až přítulné, a libuje si v nadměrném požívání živočišných bílkovin vyráběných a zpracovávaných doma z vlastními silami chovaných surovin (psíčková, štěkanátky, psačenka, haftek, čubačiči, kokršpanělské ptáčky, dalmatinské čufty). S úsilím hraničícím s umanutou sveřepostí se pokouší pěstovat révu vinnou na severním okraji výskytu této plodiny a vyrábí z ní nápoj nevalné kvality a kyselé chutí, o kterém zpívá dlouhé táhlé písně. V lokalitách, kde není možno révu pěstovat, vaří pivo, které požívá teplé, téměř bez pěny. V některých oblastech vyrábí ze zkvašených švestek [[alkohol]]ický nápoj zvaný [[Slivovice|slivovice]], používaný jako lék proti různým nemocem a také jako prostředek k uklidnění plačících kojenců.
Obyvatelé Moravy jsou většinou postavy podsadité, tělnaté, jejich ženy jsou mohutné, plných tvarů. Muži si jako znak blahobytu pěstují mohutné břicho. Jejich tváře jsou [[Kulaťák|kulaté]], nosy malé oči zapadlé. Pokožka může být evropsky světlá, zarůžovělá, jindy načervenalá až brunátná, část populace má pleť světle hnědou. Vlasy bývají světlé a řídké, u jedinců s tmavší platí jsou však smolně černé tzv. kale bala. Své děti vychovávají ke kolektivismu společnou prací na vinicích a ve švestkových alejích.
Původ jejich jest neznámý. V lidových pověstech nezachovalo se mnoho informací o původu toho národa. Známý amatérský etnograf [[Ivan Mládek|Ivan Mládek]] v jedné ze svých prací uvádí asi nejstarší známou informaci o příchodů starých Moravanů na dnešní území:
'' ... i sestoupili na dno propasti té, aby sobě na pouti své, kterouž byli již dlouho konali, odpočinuli a duchům předků svých oběti přinesli. Tu náhle [[Praotec Čech|praotec]] Morava pohlédnuv v nebi stěnami díry té veliké sevřené pravil: "Tož děcka, tu je to dobré místo, o kterémž jsem vám byl vyprávěl, tu už navždycky zvostaneme a vršek zastřešíme, haby na nás nepršelo. ..."'' (Zdá se však, že k zastřešení "díry té veliké", pravděpodobně propasti Macochy, nikdy nedošlo. Důvodem může být vrozená [[lenost]] Moravanů. která jim brání vykonávat jakoukoli činnost, která nevede k bezprostřednímu vzniku dalšího množství potravy nebo alkoholického nápoje.
=== Města a dědiny ===
V průměrném městě, vyjma [[Brno|těch největších]], je přes [[2084]] domů, avšak pouze [[42]] z nich je obydleno. Přesto má takové [[Čambuzy|město]] okolo [[666]] obyvatel.
Narozdíl od měst, dědiny jsou oproti Čekistánu obydleny ''krásně.'' Podívejte se třeba na obrázek nahoře. Je to dědina [[Ovce|Salaš]], nedaleko Uherského Skladiště. Celkem je v ní 6 (vzkaz pro cajzly: nejsou to halucinace - opravdu[[666|6]]) domů, z toho 4 slouží jako letní chatky a 1 je [[U Pavouka|hospoda]]. Ve zbývajícím jednom domě žijí (cajzlíci, opravdu ŽIJÍ, nikoli pouze [[Vánoce|žerou]], serou a spí [[Nečíslo|4]] lidé. A i ještě menší dědina Domanín je milionkrát větší než ty [[Šibalistán]]ské: v [[Jedna|jednom]] domanínském stavení žije [[0]] lidí, to je metropole, viďte, čecháčci? Toto stavení však bohužel chátrá, takže jestli půjde na demolici, tak[[Necyklopedie]] se nestihne zmocnit vlády nad Domanínem. A to bude [[Škoda 6Mt|škoda]].
Dědiny Vracov a Vacenovice ( 4 a 3 stálí obyvatelé , 4 km od sebe ) spojuje autobus¨firmy [[Vrakosa Zrzavé Mýto]]. Toto je jediná pravidelná linka v celém Moravstánu - a navíc její zpoždení bývá maximálně 2 hodiny. Jinak silnice jsou tu až od 3.do 6. třídy, z toho jsou nejrozšířenější 5. třídy.
[[Hedvábná stezka]] je sice hodnocena jako DÁLNICE, ale na té jsou pořád zácpy, takže jízdní komfort se rovná komfortu na výše zmíněné komunikaci 5. třídy Vracov - Vacenovice.
== Náboženství ==
Základ [[Moravistán|moravského]] [[národ]]ního náboženství tvoří vyznání víry, které všichni moravistánci neustále opakují: „Není Moravy kromě Moravy a [[Brno]] je její [[Hlavní město Republiky Česko|hlavní město]]“.
== Počátky Moravistánu ==
Moravistánci jsou nesmírně hrdí na své dávné [[Dějiny Necyklopedie|dějiny]], především proto, že nemají žádnou souvislost s jejich tristní současností. Legendární postavou je pro Moravistánce moravský král Sámo, civilním povoláním [[Češi|franský]] kupec, který získal ve své době první příčku v sunitsko-moravských průzkumech veřejného mínění pro svou účast v bojích se Slovany a Avary.
Vzdělaní Moravistánci dodnes oceňují blahodárný Sámův vliv na život jejich předků, protože dokázal udělat v barbarském moravistánstnském bordelu alespoň částečný pořádek a umožnil tak vznik tzv. [[Velká Morava|Velké moravy]] (tento státní útvar ovšem přežil pouhých zhruba sedm desetiletí, než se celý Moravistám propadl zpět do prapůvodního marasmu). [[Usámova říše|Sámova říše]] je proto Moravistánci uctívána s jistou rezervovaností. O to zuřivěji se ale všichni Moravistánci upínají k Velké Moravě a pokud se zrovna nemodlí, nežvaní téměř o ničem jiném.
== Moravistánské enklávy v Čechách ==
[[Image:Zelezna-opona.jpg|thumb|right|Hranica (bohemsky: ''hranice'') mezi Moravií a [[Bohemia|Bohemií]] probíhá přes [[Vysočina|Moravsko-českou vrchovinu]] (česky: ''Česko-moravská vrchovina'').]]
* [[Benešov]] (u Tábora)
* [[Praha]]
== Podívejte se také na ==
* [[Radikální Moravané]]
* [[Slizko|Slezsko a severní Morava]]
* [[Moravský jazyk]]
<references/>
{{Státy}}
| |||