23 105
editací
Rakousko-uherský kosmický program: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
jinak
(→Raketoplány: +Brněnské nádraží, odk.) |
m (jinak) |
||
|
I v současnosti se vysílají sondy k planetám. Posledním velkým úspěchem je provoz vozítek ''Geist'' a ''Gelegenheit'', které automaticky zkoumají povrch Marsu.
[[Soubor:Konopiste.jpg|right|180px]]▼
[[Soubor:Start raketoplánu v Brně.jpg|right|180px]]▼
[[Soubor:Jestedsky_kosmodrom.jpg|right|thumb|180px|Ještědský kosmodrom je správná volba pro cesty na Měsíc. Vzhledem k jeho nadmořské výšce 1 012 m je o plných 850 m blíže k Měsíci, než lednický kosmodrom z roku 1804]]▼
== Raketoplány ==
V 80. letech bylo třeba zajistit dopravní prostředek, který by zajistil levné vynášení materiálu na oběžnou dráhu. Proto byly sestrojeny raketoplány, stroje, jež mohly opakovaně startovat a přistávat. K jejich startům byl vybudován nový kosmodrom v [[Benešov]]ě, neboť původní kosmodrom v Brucku nad Litavou přestal vyhovovat a také z důvodu narůstajícího znečištění Neziderského jezera odhazovanými raketovými stupni. (Znečištění Konopišťského rybníka není zatím pozorováno.) Jako záložní startovací místo bylo vybráno [[Brněnské hlavní nádraží|bývalé nádraží v Brně]], které bylo opuštěno z důvodu probíhající výstavby [[Vysokorychlostní železnice v Rakousko-Uhersku|vysokorychlostních železnic]] a s tím spojeného [[Nové brněnské nádraží|přesunu nádraží.]]. Pro přistávání raketoplánů byla upravena plocha [[jednosměrné letiště|letiště]] ve Schwechatu. Jako záložní přistávací místo bylo vybráno [[Brněnské meždunárodné letochodiště|Brněnské letiště]].▼
▲[[Soubor:Start raketoplánu v Brně.jpg|right|180px]]
▲V 80. letech bylo třeba zajistit dopravní prostředek, který by zajistil levné vynášení materiálu na oběžnou dráhu. Proto byly sestrojeny raketoplány, stroje, jež mohly opakovaně startovat a přistávat. K jejich startům byl vybudován nový kosmodrom v [[Benešov]]ě, neboť původní kosmodrom v Brucku nad Litavou přestal vyhovovat a také z důvodu narůstajícího znečištění Neziderského jezera odhazovanými raketovými stupni. (Znečištění Konopišťského rybníka není zatím pozorováno.)
Pro přistávání raketoplánů byla upravena plocha [[jednosměrné letiště|letiště]] ve Schwechatu. Jako záložní přistávací místo bylo vybráno [[Brněnské meždunárodné letochodiště|Brněnské letiště]].
Později byla technologie zjednodušena natolik, že raketoplány mohly startovat z [[Brněnské hlavní nádraží|brněnského hlavního nádraží]], dokonce za plného prvozu. Někteří astronauti si totiž stěžovali, že Konopiště je pro ně příliš daleko. Po [[Nové brněnské nádraží|přesunu nádraží]] v souvislosti s výstavbou [[Vysokorychlostní železnice v Rakousko-Uhersku|vysokorychlostních železnic]] zůstane staré nádraží plně k dispozici NASA.
Předtím, než mohly raketoplány letět do vesmíru, bylo nutno nejprve postavit prototyp. Byl postaven v roce 1977 a měl se původně měl jmenovat ''[[Zdeněk Jičínský|Verfassung]]'' na oslavu 110 (kupodivu to není [[prvočíslo]]) let od vydání prosincové ústavy, ale po [[petice|peticích]] fanoušků [[televizní seriál|televizního seriálu]] ''[[Star Trek XI.|der Sterntreck]]'' byl přejmenován na ''[[Enterprise NX-01|Unternehmen]]''.
a ''Anstrengung''. 28. ledna 1986 se stala největší tragédie v historii kosmických letů, výbuch raketoplánu Herausforderer.
▲[[Soubor:Jestedsky_kosmodrom.jpg|right|thumb|180px|Ještědský kosmodrom je správná volba pro cesty na Měsíc. Vzhledem k jeho nadmořské výšce 1 012 m je o plných 850 m blíže k Měsíci, než lednický kosmodrom z roku 1804.]]
== Další projekty ==
V 90. letech byl na oběžnou dráhu vynesen ''[[Havlův kosmický teleskop]]'', který fotografoval [[Nejhorší piva světa|kvasar]]y, [[protonová hvězda|protonové hvězdy]], [[černá díra|černé díry]] a jiné objekty ve vzdáleném vesmíru.
Rakousko-uherský parlament pod tíhou kolosálních vědeckých úspěchů otevřel otázku spuštění [[Jaderná elektrárna|jaderné elektrárny]] '''Zwentendorf'''. Po fenomenálním kosmickém úspěchu a tíhou [http://plarmy.org/zwentendorf/index.php/Hlavn%C3%AD_strana argumentů], je referendum víceméně formalitou. Ministr [[Karel Schwarzenberg]] přislíbil pomoc s repatriací [[Veverka barevnotělá|veverek barevnotělých]], které byly protijadernými aktivisty v minulosti [[Jídlo|vyhubeny]].
[[Soubor:Rakousko-Uhersko loď.jpg|center|thumb|600px|Vlajková loď '''[[Generál Windischgrätz (rakouská kosmická loď)|Generál Windischgrätz]]''' má být dokončena v roce 2048, k dvoustému výročí vpádu generála Windischgrätze do Prahy (nebo jak to tehdy bylo).]]
{{Letectví/Astronautika}}
| |||