5
editací
Bez shrnutí editace |
|||
Ze všeho nejdříve zajedeme do blízkého [[ČESCO|supermarketu]] koupit si hrnec. Pokud nevlastníme motorové vozidlo, cestujeme [[metro do každé domácnosti|metrem]]. Je však pravdou, že v některých našich městech doposud metro není, v tom případě volíme [[šalina|šalinu]] nebo [[autobus]]. Ti nejchudší, či sportovně založení, volí [[kolo]] či [[běh]]. Velikost hrnce určíme podle předem připraveného seznamu strávníků. Aplikujeme trojčlenku. Platí zde přímá úměra: čím více hostů, tím větší hrnec. Obecně lze závislost popsat vzorcem <math>y = {k \cdot x}</math>, kde <math>{k}</math> je koeficient přímé úměrnosti.
Pro hnidopichy (neplést s hnědopichy) je přesný vzorec tento:
Když úspěšně dorazíme domů s novým kastrolem, čichem otestujeme, zda se mezitím nezkazilo maso na guláš. Pokud je v pořádku, uvaříme si kávičku a po nezbytném přísunu kofeinu začneme se samotným vařením. Základem guláše je vždy cibule. Nelze však zakoupit nadrobno nakrájenou cibuli, proto tento nelehký úkol zůstává na nás. Těm, kteří si již dlouho nepobrečeli nad tíhou svého osudu, může tato procedura pomoci. Ostatním doporučuji potápěčské brýle. Na sádle pak cibuli osmažíme [[zlato|dozlatova]]. Vložíme maso, osmahneme, přisypeme papriku, zalijeme vývarem a dusíme. Ale pozor! Nedusíme manželku, ale maso. ▼
P-průměr hrnce v cm
H-počet hostů
O-obvod krku průměrného hosta v m
K-Koeficient hladu průměrného hosta (0,2-2,5)
V-Váha průměrného hosta v kg
P= 7 x K + (H x O x V)/7
Když úspěšně dorazíme domů s novým kastrolem, čichem otestujeme, zda se mezitím nezkazilo maso na guláš, nebo pokud testujeme starohunský lidoguláš zda maso neožilo a nebrouká si ten známý refrén mozky,mozky,... (poté postupujeme podle známé příručky - Zombije jak na ně).
▲
Zahuštění, kořenění a dochuceni je natolik individuální, že jen stručný výčet možností, jež má [[Necyklopedie]] k dispozici, by zaplnil operační [[paměť]] vašeho počítače. Musíte tedy vzít zavděk obyčejnou [[Lebková kuchyně|kuchařkou]].
|
editací