Lančkroun: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 7 545 bajtů ,  18. 7. 2018
 
== Historie ==
Lanškroun má bohatou a zajímavou historii. Vznikl pravděpodobně ve 2.polovině 13. století v souvislosti s kolonizační činností, kterou za vlády českého krále Přemysla Otakara II. prováděli páni z Drholce, jako centrum rozsáhlého lanškrounskolanšperského panství. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1285, kdy jej od krále Václava II. spolu s celým panstvím přejímal jeho nevlastní otec Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 získal Lanškrounsko Zbraslavský klášter, později přešlo panství do majetku litomyšlského biskupství. Petr Jelito, litomyšlský biskup, zde založil v roce 1371 augustiánský klášter, který byl v období renesance přestavěn na zámek. Po husitských válkách byl Lanškroun v držení Kostků z Postupic. Od roku 1507 vládli městu Perštejnové, salšímidalšími majiteli byli Hrzánové z Harasova a po Bílé Hoře Lichtenštejnové. Do historie města významně zasáhla třicetiletá válka, přicházeli sem nový němečtí osadníci, kteří si prosadili německou správu. V této době vyvrcholila vědecká činnost nejvýznamnějšího lanskrounskéholanškrounského rokádarodáka Jana Marka Marci (1595-1667), fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy univerzity v Praze. V polovině 19.století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu, docházelo k jeho postupnému hospodářskému a kulturnímu rozmachu.
Město má pravdelné středověké založení s hlavním čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renesanční radnice z let 1581-82. K dalším výzmaným památkám patří dřevěný hostinec Krčma, děkanský kostel sv. Anny, empírový kostel sv. Máří Magdaleny, maiánslý sloup z roku 1684, barokní plastiky sv. Jana Nepomusckého a sv. Jana Sarkandra, dům Piáno a mnohé další. V nově zrekonstuované 
 
Jelikož je Lanškroun v [[Sudety|Sudetech]], místní obyvatelé netoužili v roce 1918 o připojení k [[Československo|Československu]], české menšině dělali naschvály a chtěli z Lanškrouna vybudovat hlavní město jedné sudetské [[Žumpa|župy]]. Československá armáda jim to ale zatrhla. Za druhé světové války byl Lanškroun součástí [[Německo|Německa]]. Hned po ní to Češi Němcům vrátili. Každý Němec dostal [[Lančkrounský masakr|šťouchanec]]. Lidový soud hlídal, aby se na někoho nezapomnělo.
 
Do roku 1960 bylo LA (hrdá patriotská zkratka Lanškrouna ukradená od [[Les Engels]]) sídlem lančkrounského okresního hejtmanství, ale protože Lanškrounští nechtěli vést koleje přes Lanškroun, báli se, že by tam houkaly vlaky, je teď okresní město [[Ústí nad Orlicí]], i když v bližší a větší [[Česká Třebová|České Třebové]] je houkání vlaků víc.
 
=== Pamětihodnosti ===
=== Pověsti o Lančkrouně ===
Město má pravdelnépravidelné středověké založení s hlavním čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renesanční radnice z let 1581-82. K dalším výzmanýmvýznamným památkám patří dřevěný hostinec Krčma, děkanský kostel sv. Anny, empírový kostel sv. Máří Magdaleny, maiánslýmariánslý sloup z roku 1684, barokní plastiky sv. Jana NepomusckéhoNepomuckého a sv. Jana Sarkandra, dům Piáno a mnohé další. V nově zrekonstuované části zámku se nachází městské muzeum se stálou expozicí o historii města. 
 
*Když [[prágl|Švédi]] během třicetileté války chtěli vypálit i Lančkroun, potkali [[babička|babičku]], a ta jim řekla, že nemají chodit do města, protože je tam mor. Švédi tam nešli a Lančkroun se zachránil. Prý. Každopádně jednou se ubránili. Podruhé ne.
*Z Lanškrouna na zámeček prý vede [[tunel|podzemní chodba]], kterou se dalo utýct a kterou se vozil led ze sklepa zámečku do pivovaru či co; ale to je samozřejmě blbost.
*Prý taky kolem zámečku jezdí v noci bezhlavý [[Oheň|ohnivý]] jezdec. Což je samozřejmě taky blbost, protože vzhledem k vlhkému podnebí v Lanškrouně nikdo jen tak nevzplane.
*Král germánského kmene Hulmundurů, který jeden čas při stěhování národů obýval Českou kotlinu, ukryl zemskou korunu (''Krone des Landes'' - viz níže Původ názvu města) v Lančkrouně nechav tam skupinu svých lidí, která ji má hlídat na věky věků, dokud se nevrátí a nezačne ji znova nosit. Lančkrounští Němci jsou jejich potomky. Proto má Lančkroun korunu ve znaku i ve jméně.
*Podle [[Češi|Čechů]] je pověst o Hulmundurech nepravdivá německá [[romantismus|romantická]] nacionalistická povídačka účelově vymyšlená na konci 19. století, aby ospravedlnila a vysvětlila pobyt Němců v [[Sudety|Sudetech]] a v Lančkrouně. Aby se to potrvdilo, na konci 20. století proběhl archeologický výzkum. Nic se nenašlo, čímž se prokázalo že Lančkroun nikdy neexistoval.
*Je taky dost pověstí, které se dají přišít skoro ke každému městu či vesnici. Ty jsou také o Lanškrouně, třeba O bílém hadu s korunkou, (analogie s Velkym Hadem) nebo O vrchním direktoru Riedrovi, který se domlouval s čertem, nebo ta jak do každého rohu stavby Nového zámku zazdili jednoho chlapa. Těch rohů je víc, stavba měla tvar H.
 
=== Původ názvu města ===
 
Pověst o Hulmundurech Češi nepřipouštějí, takže původ názvu Lančkrouna vychází z toho, že Lančkroun leží na hranicích [[Česko|Česka]] a [[Moravstán]]u i [[Slizko|Slizka]]. Leží na zemské [[českokoruna|koruně]]. Z toho vzniklo: ''zemská koruna'' - ''koruna země'' - [[němčina|německy]] ''Krone des Landes'' - ''Kronland'' - ''Landeskrone'' - ''Landskron'' - [[čeština|česky]] ''Lančkroun''. Aby Lančkroun získal aspoň nějakého slavného rodáka, přijal historické jméno Kronland po Janu Markovi Marků z Kronlandu, který téměř vyrobil humunkula, a kdyby žil ještě 200 let, objevil by i [[kámen mudrců]].
 
=== Pamětihodnosti ===
Město stojí na kopci, bylo vybudováno na prázdné louce. Barva louky se nedochovala. Město bylo postaveno podle [[Platón]]ova popisu ideálního města v Ústavě. Proto se v historickém vnitřním městě nachází velké čtvercové náměstí pro správu města a trhy a nad ním jedno menší pro chrám. Tam je [[kostel]]. (Dnešní městská rada pořádá trhy na chrámovém náměstí a na dolním náměstí dvakrát ročně obětuje Konzumu a Umění. Dělá to přesně naopak, než jak to zavedl [[Platón]] a jak to po staletí fungovalo. [[Konservatismus|Konzervativci]] skřípou zubama.)
 
*Město mělo '''hradby'''. Zbyl po nich kousek, dohromady asi 20 metrů. Nespleťte si je s ohradou pro [[Slon luční|slony]], to je kamenná zeď kolem nového parku za pivovarem, ten ale leží mimo hradby.
 
*Nejvýznamnější lančkrounskou památkou je tzv. '''zámeček''' (lančkrounsky ''Nový Zámek u Lančkrouna'', [[Rudoltice|Rudolticky]] a správně [[čeština|česky]] ''Nový zámek u [[Rudoltice|Rudoltic]]'', [[němčina|německy]]<math> \mathfrak{D} \mathfrak{a} \mathfrak{s} </math><math> \mathfrak{N} \mathfrak{e} \mathfrak{u} \mathfrak{e} </math><math> \mathfrak{S} \mathfrak{c} \mathfrak{h} \mathfrak{l} \mathfrak{o} \mathfrak{s} \mathfrak{s} </math><math> \mathfrak{b} \mathfrak{e} \mathfrak{i} </math><math> \mathfrak{R} \mathfrak{u} \mathfrak{d} \mathfrak{e} \mathfrak{l} \mathfrak{s} \mathfrak{d} \mathfrak{o} \mathfrak{r} \mathfrak{f} </math>), který není v Lančkrouně, ale v [[Rudoltice|Rudolticích]]. Kníže [[Lichtenštejnsko|Liechtenstein]] si chtěl postavit zámek podobný tomu lednickému, který vlastnili jeho chudší příbuzní. Postavil si ho v Rudolticích; protože do té doby bydlil v lančkrounském pseudozámku, ale tam se mu to nelíbilo, protože to pro něj bylo moc malé. Bohužel zámeček brzo po dokončení vyhořel, doteď se neví proč. Je několik theorií: [[1]]) blesk, 2) vajgl, 3) Weigel, 4) ohnivý bezhlavý jezdec, 5) Liechtensteinovy děti si na půdě hrály na upálení [[Jan Hus|Mistra Jana Husa]], 6) možná si to objednal [[Franta Pepa Jednička|někdo zhora]], 7) meteorit, 8) oheň který pokrývači nutně potřebovali na střeše, 9) nedbalost řemeslníků, 10) žhář. Pak se zámek zboural a zůstala jen jedna věžička, ze zbytků byl postaven rudoltický kostel. Ta věžička je momentálně opravená, cosi v ní je. Mezinárodní skautská základna to není. <ref>viz článek [[Rudoltice]][http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Rudoltice]</ref>
 
*Nejvýznamnější lanškrounskou památkou je ''[http://www.novyzamek.cz/historie-do-roku-2003/historie-zamku/patrani-po-minulosti.html Nový Zámek u Lanškrouna]  '' 
*Renesanční '''radnice'''
 
*Novorenesanční '''gymnázium'''
 
*Kostely 
*Lančkrounský '''pseudozámek''' vznikl přestavbou augustiniánského kláštera. Je v něm obřadní síň, městské muzeum, výstavní síň a cosi dalšího - vesměs [[velký kulový]]. Stojí na náměstí [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], které se nejmenuje Školní náměstí, přestože jsou na něm tři [[škola|školy]], a to ZŠ, ZUŠ a Harvard, lančkrounská zvláštní škola; ale Jiráskovo, protože tam jednu noc přespal jakýsi Jiráskův pluk. Jirásek se dostal do Lančkrouna jak Pilát do Kréda.
**Kostel '''sv. Václava''' 
 
**Kostel '''sv. Máří Magdaleny''' 
*Kostely - jsou v Lančkrouně tři.
**Kostel '''sv. Anny''' 
**Kostel '''sv. Václava''' - původně byl součástí kláštera, který husiti spálili, byl kolem něj [[hřbitov]]. Dějí se zde všeljaké koncerty a třikrát týdně funguje i jako kostel.
**Zbořená '''kaple sv. Františka Xaverského''' na Vančurově ulici. Nezbyla po ní ani cihla.
**Kostel '''sv. Máří Magdaleny''' - stojí kolem bývalého hřbitova. Je postaven v empírovém stylu, což je vzácnost, protože v empíru se kostely nestavěly. Je tak vzácný, že se ho snažili zrušit a postavit v něm knihovnu a starosta - evangelík - kupodivu nebyl proti. Výbor pro záchranu kostela sv. Máří Magdaleny se ho snaží zachránit a opravit, farnost jim hází klacky pod nohy a má z toho srandu.
**Kostel '''sv. Anny''' - je taky kolem bývalého hřbitova, byl postaven pro českou menšinu z [[Nieder Johnsdorf]]u. Ta už dávno není menšina, takže kostel je na nic.
**Zbořená '''kaple sv. Františka Xaverského''' na Vančurově ulici. Nezbyla po ní ani cihla.
**Pravoslavní a evangelíci a husiti mají v Lančkrouně také modlitebny.
**Žádný větší významnější chrám konzumu v Lančkrouně není, mešita ani synagoga také ne.
**Kolem současného [[Dušičky|hřbitova]] žádný kostel není, jenom barbarská obřadní síň s rozptylovou loučkou, paneláky na urny a snad taky sudeťácký masový hrob.
*'''Krčma''' - stará dřevěná [[hospoda]]. Stále stojí a stále se v ní nalévá.
 
[[Soubor:Gymnasium LA.jpg|Lančkrounské gymnázium|thumbnail|right|200px]]
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu