Německo: Porovnání verzí

Starodávný název Allemania zdůrazňoval, že každý obyvatel Německa trpí nějakou mánií. Společnou mánií většiny němců je, že tradičně něměckouněmeckou [[národnost]] nadřazují všem životním hodnotám. Německá umanutost vlastní národností je vedla k založení a financování [[Evropská unie|Evropské unie]] (připravují se totiž rozpoutat třetí světovou válku a čtvrtou atd. a chtějí mít všechny Evropany na své straně).

Asi nejtypyčtěšjší německé národní vlasnosti jsou disciplinovanost a masochismus. Němci nejprve za několik desetiletí s pracovním nasazením, které překonají snad jedině [[japonciJaponci|japonciJaponci]] (také masochisté), vybudujívybudovali nejúspěšnější hospodářství na světě, aby následovně rozpoutali nějakou válku, při které jich, k velké radosti okolních národů, několik milijónůmiliónů zahyne. V ranném období formování germánských kmenů tohoto jejich zvyku využívali slované k rozšiřování svého sídelního území. V této době, cca. 100 př.n.l. až cca 500 n.l. německý slovník sestával ze dvou podstatných jmen, Bier (zkvašené zrní) a Krieg (válka) a jejich složenin Bierkrieg (válka o zkvašené zrní), krig'Bier (dostat zkvašené zrní), a krig'Bier-Krieg (pokud nám poskytnete určité množství zkvašeného zrní, jsme ochotni vést válečnou výpravu vámi určeným směrem). Třetím německý slovem bylo jméno jejich jediného božstva, bohyně války, Gertruda, což bylo také jediné ženské jméno (dodnes se takto jmenuje 87% německých žen). Muži jména neměli, než by si je stačili zapamatovat, většinou již zemřeli v boji. Od jejich válečného řevu gerrrtrudááá bylo také pravděpodobně odvozeno souhrnné pojmenování tohoto etnika germáni- Germáni. Staroslované tedy poskytovalo němcům Bier a ti vedli Krieg. Takto se dostali osidlujíce němciNěmci vylidněnou krajinu ze sibiřeSibiře až do střední evropyEvropy.

Němci chovají [[Prasopes|prasopsy]] (Schweinhund) jako jatečná zvířata na maso, přestože toto je chuti odporné. Po celé zemi mají farmy, ve kterých prasopsy vykrmují a cvičí k organizovanému nástupu do transportu na jatka. Maso upravují ve stalu "lager", česky ležák, to jest odležením po dobu 10 dnů při pokojové teplotě. Avšak ani tato drastická úprava nic nezlepší na nahořklé chuti prasopsího masa. Pečeni, guláš a další jídla z tohoto masa vydatně zalévají [[pivo|pivem]] jehož výrobu v ranném středověku ukradli [[Češi|Čechům]]. Jako příloha k pečeným prasopsům je nečastěji podáváno zelí, které se nejprve nechá několik týdnů až měsíců hnít, načež se rozvaří na kaši. I tento recept si osvojili od svých slovanských sousedů.