Jan Žižka z Trocnova: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
|
== Žižkovo nynější působiště ==
Žižkovo nynější působiště není známo, spekuluje se dokonce o tom, že Žižka již [[zaklepání bačkorami|zemřel]]. Jakýsi chasník jménem Lívie Klausová ho údajně před několika dny viděl popíjet v [[hospoda|hospodě]] se [[Stalin]]em, nicméně jak se později zjistilo, chasník Lívie Klausová je psychicky labilní, a tak nemůžeme tento zdroj považovat za důvěryhodný.
-Doba vlády římského císaře a českého krále Karla IV. byla dobou rozkvětu ale také prvních příznaků velké společenské krize. Katolická církev se stávala největším pozemkovým vlastníkem v zemi a osobovala si také světskou moc. Rozpor mezi praxí života církve a mezi tím, co hlásala a co lidé znali z Bible nepředstavoval sice jediný, ale zato do očí bijící nešvar své doby. Proti němu vystupovali někteří kazatelé již na konci 14. století. Mezi ně se brzy zařadil Jan Hus z jihočeské vesnice Husinec. S Husovou dobou i s jeho osobností a dramatickým zápasem proti představitelům katolické církve
-Ti, kteří následovali Husův odkaz, hledali místo, kde by mohli realizovat svůj sen o království božím na zemi. Na vysokém ostrohu nad řekou Lužnicí vybudovali městskou pevnost, nazvanou podle biblické inspirace Hradiště hory Tábor. Model historického města, který znázorňuje stav z 18. století, dosvědčuje mohutnost opevnění Tábora.
-Husitství ohrožené četnými nepřáteli uvnitř i za hranicemi země nalezlo v Janu Žižkovi jedinečného obránce. Tento jihočeský zeman hluboce věřil ve své poslání Kristova rytíře. Do boje za pravdu a víru vložil veškeré své schopnosti a síly. Nikdy neodešel z bitevního pole bez vítězství a stal se symbolem nezdolnosti národa.
Husitská vojska využívala nezvyklé taktiky, založené na použití válečných vozů jako hradby. Také jejich zbraně, jež jsou v tomto sále vystaveny, právem připomínaly spíše upravené zemědělské nářadí. Základ husitské vojenské síly tvořili především lidé venkova - sedláci, rolníci, drobná šlechta. Jen málo z nich umělo zacházet se skutečnými zbraněmi jako meč a kopí. Proto si k boji přizpůsobili předměty, které důvěrně znali a běžně používali při své práci.
V. sál:
Husité však v mnohem větší míře, než dosud, využívali palných zbraní, jedna z nich - píšťala - pronikla v latinizované formě „pistole“ do řady indoevropských jazyků. Velký podíl na husitském válečnictví totiž nesla města. Žilo v nich dost odborníků, kteří ovládali náročnou technologii výroby palných zbraní a měšťané také mohli uvolnit potřebné peníze na nákup surovin. Hlavní husitskou zbraní však zůstávala víra ve vítězství v spravedlivém boji.
VI. sál:
Basilejská kompaktáta, jejichž text je zde reprodukován, představovala kompromis mezi husity a katolickou církví. Když katolická Evropa zjistila, že nelze husitství potlačit silou, začalo se jednat. Dohoda uzavřená na koncilu v Basileji v roce 1433 zaručovala husitům možnost přijímání z kalicha. Avšak katolíci v Čechách nesměli být k nové víře nuceni násilím. Kompaktáta byla vyhlášena za přítomnosti císaře a českého krále Zikmunda na zemském sněmu v Jihlavě roku 1436. První krok v dějinách lidské tolerance se stal skutečností.
Pokračovat Zpět
== Koukni také na ==
| |||