Mostecká genocida

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Název Mostecká genocida označuje událost, která se udála v roce 1969, kdy rómové povstali proti komunistům a byly potlačeni. Mostecká genocida je nejhorší genocida v Mostě, která zabila stovky Romů.

důvody[editovat | editovat zdroj]

Všechno začalo po akci Mostecké ukamenování, kdy komunisté podplatili zdejší obyvatelstvo, které bylo dosud věrné komunistické straně, Gambrihnusem. Romové v této akci měli speciální roli. Byli to právě Romové, kteří zabili známého disidenta Konráda Kalouse. Ten se snažil uprchnout z obklíčení obávané samo zvolené domobraně ozbrojené především vidlemi a motykami přeplavat přes Zvratku největší řeku protékající mostem. To se mu málem podařilo, ale hned jak dorazil pod druhou stranu mostu byl ukamenován 3. romskou pěchotou. Romové za tento skvělý výkon požadovali 1hl Gambrihnusu. Když žádný Gambrihnus nedostali tak se začali bouřit proti komunistům a několikrát zaútočili na místní JZD. Tuto situaci mělo co nejdříve vyřídit litoměřické komunistické oddělení. Odděleni navrhlo nasazení jednotek STB na vyčištění Mostu od všech zástupců Romské kultury, které mělo být splněno pomocí králíkárny soudruha Hopsáka, která byla přetvořena na koncentrační tábor.

Voják romského prvního kamenostřeleckého pluku, který padl při obléhání.

Průběh[editovat | editovat zdroj]

Ovládnutí malých a vzdálených komunit Romů šlo hladce, většina z nich se vzdala bez boje. Problémy nastali při obléhání Starého mostu. Obléhání začalo 16.9. 1969. Normální agenty se standartními pistolemi zabíjeli jako mouchy a proto agent Bureš přesvědčil jeden pluk z armád varšavské smlouvy na pomoc. Díky tankům a vojákům s kulomety byl starý Most zabrán 22.9. 1969. Zbytek Romů se dalo na útěk do Chánova. Většina však neměla takové štěstí. Většina skončila v koncentračním táboru soudruha Hopsáka, kde byli po jednom roce všichni přeživší popraveni popravčí četou. Členové této čety byli v roce 1990 přivedeni před soud a všichni z nich si teď odpykávají celoživotní vězení.

Oběti králíkárny[editovat | editovat zdroj]

Díky brutálním podmínkám v králíkárně srovnatelným s těmi, které panovali v koncentračních táborech, nepřežil nikdo ze zajatců. Mezi známými oběťmi králíkárny patří: děd Yolandy Karel, nevlastní bratr Jiřiny Bohdalové Emil nebo nevlastní vnouče Tomáše G. Masaryka Dement Mazaryk.

Nevlastní bratr Jiřiny Bohdalové Emil Bohdal

Výsledek[editovat | editovat zdroj]

Po než čtyřiceti letech schovávání v Chánově, založili rómové svůj vlastní stát, Chánovskou Rómskou republiku, neboli CRR. Bohužel starý Most neměl takové štěstí jako Chánov, byl v roce 1971 podminován a srovnán se zemí komunisti, aby smazali důkazy této často opomíjené genocidy. Na jeho místě bylo vystavěno cvičiště pro nácvik přistání kosmonautů na měsíci. Celý areál dostal název Měsíční krajina. Následky této tragédie jsou dodnes připomínány při státním svátku v CRR, který se koná 16.9. v den kdy před 54 lety začal útok na Starý Most.