Pivorožec (cervisiacerotidae)

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pivorožci (cerevisiacerotes) jsou mýtická stvoření z antických hospod, která se velmi podobají nosorožcům, avšak místo rohů mají půllitry, v nichž roznáší hostům plzeňské pivo.[1]

Pivorožec

Velikost, hmotnost, potrava[editovat | editovat zdroj]

Velikost neznámá, hmotnost neznámá. Nečetná svědectví se v popisu různí. Jediné, co je známo, je, že jsou větší nebo menší než nosorožci (velikost typického nosorožce se pohybuje mezi 3 až 5 metry, hmotnost mezi 2 až 4 tunami). Oblíbenou potravou pivorožců je modrý inkoust, tiskařská barva, pivo, paměťové čipy a lepicí páska. Nejraději konzumují všechny prameny, které nesou svědectví o jejich existenci.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

V dnešní době se vyskytují se velmi zřídka na náhodných místech. Před třemi týdny byl jeden spatřen jedním příležitostným badatelem v lokalitě Vysoký kámen na Vysočině, který setkání popisuje jako nezapomenutelně krásný zážitek na celý život.

„No, co bych vám povídal, jdu si lesem, venku je pěkně, cesta mi rychle ubíhá, ptáčci okolo zpívají. Prostě idylka. Ze Štok do Jihlavy chodím často, je to tu krásný kraj, určitě se tu také někdy projděte, nebudete litovat. No, ale co jsem to … jo … Najednou všechno utichlo. Zastavím se a z lesa po pravé ruce vidím jasné světlo. Blíží se. … Hudba, překrásný hlas, zpěv. …

Usedl jsem na kraj cesty, užasle poslouchal a bylo mi … Na to neexistují ta správná slova. Jako bych znal odpověď na každou otázku, jako bych mohl vzlétnout, kdybych jen chtěl. … A pak přisvištělo to řvoucí motorizované hovado, světlo pohaslo, zpěv utichl a já jsem sotva uskočil z cesty před řítící se čtyřkolkou.“

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dávných dobách četní tvorové, kteří byli téměř vyhubeni. Nevím, jestli to víte, ale většina chrámů, kostelů a dalších církevních památek stojí na místech se zvýšenou koncentrací magických sil, které odpradávna přitahují jak člověka, tak magické a polomagické tvory. Kdysi se na těchto místech lidé s pivorožci běžně setkávali, diskutovali, rozjímali o životě nebo si jen užívali přítomnosti. Pro větší pohodlí tam vznikaly malé hospůdky (často s velmi dobrým pivem, vybavenou knihovnou a snovým salónkem), v jejichž příjemné tvůrčí atmosféře přicházely na svět krásné básně, nečekané objevy a sofistikované vynálezy. Říká se, že v těchto hospůdkách se lidé nejvíce přiblížili k nalezení smyslu života a objasnění zákonů vesmíru.[3]

Když přišla církev a zrodila se potřeba organizovaného náboženství, byly tyto svatostánky zabrány, zbořeny a na jejich místě začaly vznikat kostely, chrámy, basiliky a jiné sakrální stavby. Když to pivorožci viděli a zjistili, k jakému účelu slouží, vyděsili se a rozprchli na všechny světové strany. Od té doby jsou velmi vzácní.

Možná jsou to jenom takové povídačky, ale říká se také, že pivorožci sílí a rostou z přítomnosti otevřené mysli a vřelého srdce. Cítí-li však blízkost zatvrzelých srdcí a kondenzované zloby, umírají.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Prázdná, Pivorožci jsou od přírody fotoimunní tvorové[p 2], a tak existují pouze nečetné naivní náčrtky od neznámých autorů (viz výše).[4]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pokud váš výtisk neobsahuje heslo pivorožec, tak litujeme, neboť to znamená, že se do vaší knihovničky již jeden pivorožec dostal a inkriminované heslo slízal.
  2. Fotoimunita je schopnost vzniklá evolucí mimiker. Tzv. mimikry 2.0. Díky této schopnosti jsou pivorožci nezachytitelní na fotografiích nebo na videu. Na všech audiovizuálních záznamech jsou dokonale zamaskovaní za veliké balvany, nákladní auta apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otto, J., Ottův slovník naučný: Illustrovaná encyklopædie obecných vědomostí. 1908: J. Otto.[p 1]
  2. Candell, O.G., et al., Birroceros. Journal of the American Mythological Society, 2017. 137(43): p. 13780-13783.
  3. Trollmeter, M., Even, R., Simon, J., Dubon, A., Lamal, W.Y., Germán, J.R., et al., History of Birroceros, Myth. Creatures B, 2016. 14(9): p. 124–133.
  4. Serwade, L.M., et al., Photoimmunity of Birroceros. Sensing and Imaging, A: Physical, 2014. 137(4): p. 352-371.