Pravda o středověku
Středověk je označení pro období, které začalo roku 476 po pádu státu Řípská říše. V době Řípská říše se měli lidé i zvířata velmi dobře, vládl klid, mír, pohoda a vzdělání. Poté však tato říše padla a úroveň světa klesla o dva tísíce let zpět. Každému v období středověku jde jen o to, prosadit své, dobýt nové území, vládnout, zabít konkurenta a tak dál.
Dělení středověku[editovat | editovat zdroj]
- začátečný středověk 476-825
- raný středověk 825-1323
- střední středověk 1323-1659
- postřední středověk 1659-1859
- pokračující středověk 1859-1963
- pozdní středověk 1963-2138
- pád lidstva 2138-2217
Obecná charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Středověk je svrchní období existence lidstva. V tomto období je všechno jen o vládě a dobývání. Slovo mír je sprosté slovo. Vše je o válkách. Po celém odobí středověku je zřejmé, že lidstvo čeká vyhynutí. Do postředního středověku vládne oficiálně císař, dále vládne také císař, i když to sám neříká. V tomto období se až na výjimky má málokdo dobře. V počátečním středověku byli tradice, jako zákaz křesťanství zrušené. Ve středověku žijí ti nejzlejší lidé jako Hitler, Stalin, Lenin, Attila a další. Ve středověku jsou týraná také zvířata, během středověku vymizeli stovky neli tisíce živočišných a rostliných druhů, zatímco ve starověku vůbec žádný. Ve středověku někdo něco řekne a někdo jiný ho za to zavře nebo zabije. Například za tyto věty se zabíjí: "nenávidím císaře", "komunisti jsou strašní", "Země je jen jedna z mnoha planet". A přitom jsou tyto věty pravdivé. V pokračujícím středověku bylo přerušeno poslední heslo ze starého dobrého starověku, heslo "otec hlava rodiny". Ve středověku byla vykácena většina lesů, stepy byly vypáleny a stejně jako lesy přeměněny na pole, v polopoušti se vytvořili pastviny, jen krajiny daleko na severu a jihu, kde je velmi velký mráz, nebyly přiliš změněny.
Pád lidstva[editovat | editovat zdroj]
Ve 22. století padly všechny "vyspělé" civilizace, protože došla ropa stejně jako většina nerostných surovin. Elektřina přestala funkovat, tím pádem špatně funkovaly i nemocnice. Průměrná teplota se na naší planetě zvětšila ze 14 stupňů celsia na 18 stupňů celsia, většina SEverního ledového oceánu byla v zimě bez ledu, Londýn a další nízko položená města skončila pod mořem. Nastalo velké stěhování lidé se stěhovali do oblastí blíže pólům, stejně jako zvířata. Například nosorožci se přemístili do Mongolska, Pumy se přemístili do bývalé tundry a tak dál. Živočichové včetně lidí trpěli. Koncem 22. již byli lidé pouze domorodí. Viry a bakterie se díky velkému stšhování šířili z místa na místo. Poté vznikl nový virus způsobující nemoc- nebola. Na lebolu byla stoprocentí úmrtnost a šířila se po celé světe. Počet lidí se během tohoto století snížil z 25 miliard na 750 miliónů. Průměrná délka života klesla z 85 na 29 let. Lidé začali provozovat sex v 11 letech, aby zachránili svůj druh. Všichni byli domorodí. Lidstvo bylo na úrovni doby ledové. Malárie se rozšířila do oblastí bývalé tundry. Roku 2193 vybuchl supervulkán a svět byl na rok pod rouškou temnoty z prachu, který supervulkán vyvrhl. Rostliny umírali, lidé hladověli. Počet lidí klesl na 15 tisíc. Dalších dvacet let byla nukleární zima. V mírném pásu v červenci padal sníh, v tropech bylo v létě lehce nad nulou a v zimě pod nulou. Na pólech teploty najednou klesly na -120 stupňů celsia. Zavládl hladomor a chroby jako nebola zabíjeli další tisíce lidé. V těchto dvaceti letech bylo již světlo, ale průměrná teplota na zemi bylo 9 stupňů celsia. Po těchto dvaceti letech žilo pouze 300 lidí a všichni byli potomci jednoho kmenu exkymáků, kteří se přestěhovali na území bývalých středoasijských stepí. To byl rok 2214. Supervulkán již sám o sobě znamenol pro lidstvo pád, přežilo ho pouze 300 lidí, kteří patřili do stejného kmene a žili na stejných místech. O totální zničení lidstva, tedy o smrt posledních 300 lidí se během dalších tří let postarala choroba nebola. Roku 2217 vymřelo lidstvo. Zbytek světa (žvířata, rostliny a další organizmy) se vracel zpět do normálu.