20 241
editací
Pelzlova Teorie: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
odkazy, formátové zásahy, kat.
Bez shrnutí editace |
m (odkazy, formátové zásahy, kat.) |
||
|
'''Pelzlova teorie''' ustanovuje novou, [[4|čtvrtou
▲[[Soubor:Pelzlovina.png|náhled|250px|vpravo|]]
▲Pelzlova teorie ustanovuje novou, čtvrtou, složku vesmíru. Vesmír se skládá ze čtyř složek, Temná energie (asi 74%), Temná hmota (asi 22%), Hmota (asi 4%) a Pelzlovy částice (asi 0,000000000000000000002), laicky řečeno Pelzlovina. Jako většina teorií se také pelzlova teorie vyjadřuje pomocí Pelzlových zákonů.
{{-}}
▲*'''1. Pelzlovina se neskládá z atomů, ale z pelzlových částic.'''
▲*'''2. Pelzlova částice nemá antičástici.'''
▲*'''3. Pelzlova částice není elektronegativní'''
== Pelzlova částice ==
[[Soubor:Plz.png|náhled
Existují dva druhy pelzlových částic, kladné (pelzloidy) a záporné (pelzlony). Každý pelzloid má elektrokapacitu asi 2,857142857 pezlonu. Základní pelzlův prvek je Pelzlium s jedním +p a třemi -p. Svým naplněním -p se řadí do první skupiny Pelzlových prvků (nasycené částice). Hmotnost Pelzloidu (+p) je přesně 0.3 ag (attogramů), hmotnost -p je 0.00000004 ag. Proto se dá říct že Pelzlovina je neobyčejně hustá látka.
== Oggyho Tabulka Pelzlových Prvků ==
Pelzlovy prvky třídíme dle jejich -p kapacity.
*Nasycené prvky (Po vyčíslení +p kapacity zbývá 0,01 do 0,3, nebo -0.01 do -0,3), vyznačují se svou jadernou stabilitou a tudíž je velmi těžké přimět je k Pelzlově konverzi.
Exituje také zvláštní formy Pelzlových částic, kterým bylo ubráno nebo přidáno -p, tím vznikají látky podsycené, nebo přesycené (příležitostně superpřesycené nebo superpodsycené).▼
*Prvky nenasycené neboli nestabilní (Po vyčíslení +p kapacity zbývá od 0,3 do 0.7 nebo -0,3 do -0,7), vyznačují se rychlou Pelzlovou konverzí s jinými látkami.
*Takzvaně dokonale nasycené látky, za normálních podmínek jsou superstabilní a téměř nikdy nepodlehnou Pelzlově konverzi.
▲
== Pelzlovo záření ==
Dosud byly pozorován čtyři druhy pelzlova záření
První tři druhy záření nejsou příliš nebezpečné, prochází totiž pevnou hmotou a zanechávají minimální otisk. Deltapelzlovo záření je ovšem velice nebezpečné, díky jeho vlnové délce (113.79 fm (femtometrů)) je účinné jen na krátkou vzdálenost, ale jeho účinky jsou však pro lidský organismus devastující, také mohou vyvolat iluze nebo halucinace.
[[Kategorie:Fyzika]]
| |||