Dechový orchestr: Porovnání verzí

[[Hráč]]iHráči dechového [[orchestr]]uorchestru se [[rekrut]]ujírekrutují především z řad zkrachovalých [[muzikant]]ůmuzikantů. Orchestry mají většinou [[amatér]]skýamatérský [[statut]] a od toho se odráží hráčská kvalita. Více než třetinu orchestru tvoří muzikanti, kteří se na svůj nástroj naučili hrát při [[zaměstnání]]. Další podstatnou část skladby kapely pak představují více, či spíše méně úspěšní absolventi základních uměleckých škol (dříve narození pak lihových škol umění). Méně četní jsou pak konzervatoristé, kteří se od absolventů ZUŠ liší tím, že umí zahrát o tři tóny více. aPak počítajíje sezde doi malévelmi skupinymalá skupina profesionálů, kteří se do dechových orchestrů chodí předvádět a machrovat. Aktivní muzicírování mezi populací vymírá a uměleckáUmělecká úroveň tělestělesa je většinou tak zoufalá, že si orchestr musí vypomáhat hráči z divadel. Stabilních muzikantů je nedostatek a stává se, že někteří hrají i ve více orchestrech najednou. V extrémním případě se můžeme setkat se dvěma orchestry, kde působí naprosto stejní [[Lidé.cz|lidé]] (něco jako [[Lucie]] a [[Wanastowi vjecy]]) (rozdíl je ve [[stejnokroj]]i a názvu).

Většina hráčů se potýká s problémem [[alkohol]]izmu, či spíš opilství. Ne nadarmo se říká, že správný muzikant nemá v ruce [[Flaška|flašku]] pouze tehdy, když hledá další. Vedle alkoholizmu však někteří muzikanti prokazují obdivuhodnou schopnost regenerace – během patnácti minut jsou schopni ze stavu totální opilosti přejít do stavu, kdy bez problémů odehrají svůj [[part]] na [[koncert]]ě (nebo minimálně sami mají dojem, že tomu tak bylo)koncertě.